Přestože Světový den učitelů připadá na 5. října, u nás v České republice si jej připomínáme dnes, v den výročí narození Učitele národů Jana Amose Komenského.

Milé učitelky, milí učitelé i Vy všichni, kteří o pedagogické kariéře uvažujete, dovolte, abych Vám při této příležitosti poděkoval a sklonil se před Vaším rozhodnutím dát se právě na tuto cestu, která bývá často nesnadná, trnitá a plná osobních obětí, ale po které má nedocenitelný význam kráčet. Věřím, že právě dnes má vzdělání mimořádnou důležitost, a domnívám se, že je na rozdíl od rychlých a jednoduchých řešení jediným východiskem z mnoha krizí, jimiž procházíme a které nás v budoucnu ještě čekají.

Rád bych na tomto místě rovněž poděkoval zejména všem organizátorům, ale také účastníkům projektu MAP Mnichovohradišťsko, jehož akce byly posledních 18 měsíců zdrojem inspirace a poučení pro odbornou i laickou veřejnost a který se v březnu završil. Učitelé, pedagogové i rodiče z Mnichova Hradiště ukázali, že jim vzdělávání a jeho forma nejsou lhostejné a že pro své žáky a potomky chtějí to nejlepší. I nyní, po skončení projektu, mohou zájemci na webu http://www.map-mh.cz nalézt celou řadu podnětných textů, jejichž prostřednictvím si mohou rozšířit obzory.

A o rozšiřování obzorů jde přece v učitelské profesi především.

Ondřej Lochman, starosta města

http://www.mnhradiste.cz/radnice/zastupitelstvo/starosta/ke-dni-ucitelu

MAP Mnichovohradišťsko již odpočítává poslední dny své činnosti. Na konci března ukončí tento rok a půl trvající projekt svou aktivitu – za tuto dobu pro učitele, neformální vzdělavatele a pro veřejnost uspořádal řadu přednášek, seminářů, interaktivních workshopů, čtenářských klubů, setkání s inspirací a výjezdů. Členové realizačního týmu se snažili ve své práci zmapovat činnost formálních i neformálních vzdělavatelů na Mnichovohradišťsku, a to vše za cílem vytvořit pro tento region strategické dokumenty pro rozvoj vzdělávání – prvním výstupem byl Strategický rámec pro rozvoj vzdělávání na Mnichovohradišťsku, druhým pak Akční plán rozvoje vzdělávání na Mnichovohradišťsku a roční akční plán. První zmíněný dokument je k dispozici na našem webu, druhé dva budou zanedlouho také.

Poslední akcí pro veřejnost učitelskou i neučitelskou pak bylo naše závěrečné setkání “MAP naposledy”, jež se uskutečnilo ve čtvrtek 22. března 2018. V průběhu odpoledne a podvečera měli možnost všichni zájemci okusit naší pohostinnosti, rozloučit se s některými přespolními “tvářemi” MAPu a pohovořit o stopách, které MAP svou aktivitou na tomto území snad zanechal. Děkujeme všem přítomným, že si našli cestu do Volnočasového centra, kde bylo opravdu živo. Možná i díky tomu, že došlo k propojení naší “rozlučky” se schůzkou indiánského kmene Osmaka Opo, kdy si děti pod vedením Zuzany Majdlochové měly možnost vytvořit půvabné Morany jako symbol doznívající zimy. Děkujeme za zpestření našeho programu zejména pro dětské návštěvníky. Asi největší dík pak míří za Helenou Kaluhovou ze ZŠ Bakov nad Jizerou, která dojala členy MAPu, ale i všechny ostatní svými pestrobarevnými a naprosto bezchybnými perníčky, jež pro tuto příležitost vytvořila jako poděkování za četné vzdělávací akce, jež pod hlavičkou MAPu absolvovala.

Zda bude MAP ve své aktivitě pokračovat, je momentálně v jednání. Rada města souhlasila s tím, že město Mnichovo Hradiště bude případný MAP II zastřešovat, za což děkujeme. V současné době se zahajují intenzivní práce jak na sepsání nového projektu, tak se řeší velmi aktuální problematika personálního obsazení a velikosti úvazků. O všem vás budeme informovat.

Na závěr jedno z hodnocení, jež shrnulo činnost celého projektu:

„Z mého pohledu bylo velmi přínosné (a pro mě nejcennější) vzájemné sdílení názorů, postřehů, aktivit na různých akcích – jak přímo v průběhu, tak i posléze (cestou domů, při kávě…). Těší mě navázání nových kontaktů, setkávání s podobně naladěnými a smýšlejícími lidmi. Skvělá byla i velká pestrost akcí, takže mohla oslovit jak širokou veřejnost, tak pedagogické pracovníky.“ 

Děkujeme.

Ve středu 21. března 2018 se ve Volnočasovém centru v Mnichově Hradišti sešlo 14 ředitelů základních a mateřských škol z Mnichova Hradiště a okolních obcí na semináři věnovaném školské legislativě. Lektor Mgr. Pavel Zeman účastníky seznámil s aktuálními změnami v legislativě, jmenovitě s novelou zákoníku práce, s novelou školského zákona a dalších právních předpisů. Dále se lektor věnoval pracovnímu právu, bezpečnosti  práce a ochraně osobních údajů (GDPR). Celodenní seminář byl velmi obsáhlý, informací bylo mnoho, přesto se lektor snažil přítomné nezahltit novými poznatky, přednášel srozumitelně, ke každé novele nebo předpisu uváděl konkrétní příklady z praxe mateřských i základních škol, ochotně a fundovaně odpovídal na dotazy přítomných. Ředitelé se díky semináři měli možnost zorientovat nejen v množství novinek, ale také se ujistit v tom, co již znali.

Činnost projektu MAP Mnichovohradišťsko se chýlí ke konci. Ve čtvrtek 15. března 2018 se uskutečnil poslední poslední seminář pro učitele a pro rodičovskou veřejnost s názvem Jak vypadá škola bez poražených, jehož vedení se ujala Mgr. Lucie Beranová, učitelka ZŠ Studentská. Lektorka vycházela z myšlenek psychoterapeuta Thomase Gordona a z jeho knihy Škola bez poražených, jejímž poselstvím je mj. i důležitost důvěrného vztahu a otevřené komunikace mezi dítětem a dospělým. Důvěrnost a otevřenost se prolínala též celým seminářem, kde byly zhruba z poloviny zastoupeny učitelky a z druhé poloviny rodiče (matky). Podtitul Gordonovy knihy zní Praktická příručka efektivní komunikace mezi učitelem a žákem – a právě vzájemná komunikace mezi učitelkami a rodiči byla po dobu semináře pro obě strany velmi obohacující, což také zaznělo v jejich závěrečné reflexi.

Jaká by tedy podle účastnic měla být “škola bez poražených”? Škola, kam se nebojí chodit dítě ani učitel, kam oba dříve zmínění chodí s radostí, škola, kde panuje partnerství, spolupráce, respekt, svoboda, tolerance, bezpečí a jejíž prostředí je podnětné a výuka přiměřeně náročná dle schopností žáků atd. Lektorka představila účastnicím kurz efektivního vyučování, jehož průkopníkem Thomas Gordon je, což je výuka, která přináší žákům více vědomostí a zároveň vede ke zralosti a působí na ně způsobem, který snižuje konfliktní chování ve třídě. Přiblížila též účastnicím metodu aktivního naslouchání, kdy dítěti dávám najevo zájem o to, co říká, a zároveň umím číst mezi řádky (co mi chce dítě tím, co říká, skutečně říct). V závěru zbořila mýtus “dobrého” učitele: učitel (ale i rodič) není nadčlověk, je to člověk z masa a kostí, který by neměl usilovat o dokonalost, ale měl by přijmout sebe samého takového, jaký je, a umět pracovat s chybou – jen tak může např. zamezit i syndromu vyhoření.

Děkujeme Lucii Beranové za podnětný a pohodový seminář, který v závěru všechny účastnice pozitivně zhodnotily – názory, jež v jeho průběhu zaznívaly, byly užitečné pro všechny strany. Rodičovská veřejnost měla možnost nahlédnout pod pokličku učitelskému povolání a učitelé měli naopak příležitost komunikovat s rodiči, k čemuž nebývá v běžném školním provozu mnoho šancí.