1.7.2022 – 30.6.2023 Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

PhDr. Lenka Sosnovcová, ředitelka Gymnázia MH, se velmi ochotně ujala role vypravěče a zprostředkovala nám informace o své týdenní stáži v Helsinkách, kde měla možnost navštívit několik vzdělávacích institucí (MŠ, ZŠ, SŠ). Proč vycestovala právě do Finska? Mj. proto, že finské školství je dlouhodobě nejlépe hodnocené ve výzkumech PISA, Finové jsou na špičce ve čtenářské, ale i matematické gramotnosti. A co jí týden ve Finsku kromě nových kontaktů a zajímavých poznatků z jednotlivých škol přinesl? Třeba to, že je správná cesta, pokud pedagog vkládá do svých svěřenců svou důvěru a je k nim maximálně vstřícný. Že je nesmírně důležité klást důraz na rozvoj čtenářských kompetencí a spolupracovat navzájem v rámci pedagogického sboru.

V úvodu setkání jsme se dozvěděli, na jakých principech je finské školství založeno: na spolupráci, spravedlnosti, sociální rovnosti a profesionalitě učitele. Tyto principy vycházejí z dlouhodobé vzdělávací koncepce, která se nemění po pár letech, ale již respektují všechny politické strany. Pokud by Vás tyto principy zajímaly podrobněji, přečtěte si o nich na stránkách EDUinu, kde je zveřejněn přepis tří veřejných vystoupení v Senátu ČR, kam byli pozváni nejrůznější představitelé finské vzdělávací politiky (jde o celkem tři příspěvky).

Čím by se české školství mohlo inspirovat od toho finského? Podle Lenky Sosnovcové to je důvěra vkládaná do dětí, vzájemný respekt, ekologie, na jedné straně skromnost, na té druhé pak velmi kvalitní vybavení jednotlivých škol, důraz kladený na kvalitu (nikoli kvantitu) a na kompetence (nikoli na znalosti).

Zajímají-li Vás jednotlivé školy, jež Lenka Sosnovcová navštívila, pročtete si její poznámky z tohoto pobytu: Deník z Finska. Jistě Vás mnohé zaujme či překvapí. Třeba to, že ve finských mateřských školách je kladen důraz na rozvoj sociálních kompetencí, nemají vzdělávací obsah. Nebo že v základních školách jsou “výchovné” předměty (hudební výchova, výtvarná výchova, dramatická výchova atd.) velmi preferované, děti spolupracují formou projektů či nemají informatiku jako samostatný předmět (využití moderních technologií prolíná všemi ostatními předměty). Na gymnáziu pak posluchače zaujal systém kreditů srovnatelný se systémem vysokých škol. Někteří z přítomných učitelů si pak možná lehce povzdechli nad skutečností, že ve Finsku je považováno učitelství za velmi prestižní a náročnou profesi, platí zde heslo, že “učí jen ti nejlepší”.

Pokud jste učitel a toužíte vyjet do Finska (či do jiné země) také, Lenka Sosnovcová nabízí možnost konzultace. Do Finska vyjela díky programu Erasmus+, s nímž nás v závěru svého vyprávění velmi podrobně seznámila. Uvedla praktické informace, jak sepsat projekt, jak mají nastavené financování projektu, zodpověděla i praktické dotazy, kdy podat žádost, kdy realizovat, jaké benefity plynou z výjezdu jednotlivých učitelů škole, doporučila využít webináře, které mohou být inspirací při psaní žádosti o projekt, či nebát se telefonicky oslovit kontaktní osoby.