V pátek 21. července 2017 jsme se sešli na půdě Volnočasového centra v Mnichově Hradišti během neformálního setkání MAP. Kromě účastníků z řad MAP Mnichovohradišťsko jsme přivítali i zástupce z MAP Turnovsko, MAP Kostelecko, Třebechovicko, Černilovsko, MAP Frýdlantsko, MAP Vrchlabsko a MAP Jaroměř. Během čtyř společně strávených hodin jsme se věnovali problematice zpracování a přípravy akčního plánu, MAPí knihovničky, inkluze, MAP II a zapojení rodičů Toto podnětné setkání bylo pro všechny velmi inspirativní a našla by se ještě řada dalších témat, které by bylo vhodné probrat, čímž by se vytěžilo z přítomnosti různých “tváří” jednotlivých MAP opravdu maximum. Proto věříme, že jsme se vzájemně nesetkali naposledy!

Neformální setkání MAP

Věděli jste, že je Městská knihovna Mnichovo Hradiště skvěle vybavena knihami s pedagogickou a psychologickou tematikou? Pokud ne, zde Vám přinášíme jejich přehled:

Pedagogika

Psychologie

Výchova

Vzdělávání

Letní PF

Ke komornímu setkání inspirovanému koncem školního roku jsme se díky laskavé pohostinnosti pana faráře Pavla Macha sešli ve středu 21. června 2017 na dvoře římskokatolické fary a děkanství v Mnichově Hradišti. Neměli jsme žádné ústřední téma; naším cílem bylo ohlédnout se za uplynulým školním rokem, mluvit o tom, co je pro každého z účastníků důležité, a zamyslet se nad tím, co učitelství znamená, co dává či bere učitelům, žákům, rodičům, obci.

„Učitelství bylo nejtěžší ze všech mých zaměstnání,“ řekl na úvod náš host Jaromír Gottlieb, který kromě učitelství pracoval například jako truhlář nebo ředitel muzea.

V hovoru jsme se volně přesouvali z tématu na téma a inspirujíce se navzájem mluvili jsme o učitelských vzorech, o zkušenostech učitelských i rodičovských, o nedostatcích výuky na pedagogických fakultách, o škole jako centru života obce. Uvědomili jsme si, že lidskost, lidský přístup a zralá osobnost jsou pro učitele důležitější než odbornost. Diskutovali jsme o Howardu Gardnerovi a jeho teorii mnohočetných inteligencí a o tom, jak je pro každé dítě důležité zažít úspěch, zazářit; škola by mu pro to měla vytvořit prostor. Učitelství vybízí k trvalému „opravování společnosti“, totiž k promyšlenému uplatňování takového způsobu výuky, který zprostředkuje nejen vědomosti, ale bude trvale přispívat ke zlepšení toho, co ve společnosti pokulhává.

„Jsem hrdá, že jsem učitelka, a jsem hrdá, že jsem z toho neutekla. Je to moje cesta,“ řekla na závěr jedna z účastnic. Pěkné vyslání do prázdnin, že?

V pátek 9. června odpoledne se v Mnichově Hradišti na pláži u Jizery ocitl pračlověk Tonda. Nebyl sám, obklopil ho houf dětí (ty z něj nespustily oči) a dospělých zájemců o život v pravěku; sešlo se nás asi 60. Učili jsme se různými způsoby rozdělávat oheň bez pomoci zápalek, pračlověk Tonda nám vysvětlil nejdůležitější zásady při lovu mamuta a vyzkoušeli jsme si vrh oštěpem na cíl. Rozdělávání ohně, jak jsme se přesvědčili, není nic snadného: je třeba správně vyhloubit důlek a žlábek v podložce z měkkého dřeva, zvolit vhodný klacík na tření (osvědčil se například pelyňkový) a prokázat vytrvalost tělesnou i duševní při usilovném a namáhavém tření a následném opatrném rozfoukávání ohně. Nakonec se nám to podařilo a měli jsme si na čem opéct buřty.

Dozvěděli jsme se také o oblékání v pravěku a různých způsobech šití oděvů. Bohužel nezbyl čas na průzkum okolní krajiny – co by v ní asi zaujalo pravěkého člověka, kde by našel potravu, vodu a úkryt?

Setkání s pračlověkem navazuje na dlouhodobý plán rozvoje vzdělávání na Mnichovohradišťsku, zejména na ty části, kde je zmiňována obec jako prostor k výuce a učení zážitkem. Jan Půlpán a Kristýna Urbanová se dlouhodobě a profesionálně zabývají životem v pravěku – Kristýna je archeoložka specializující se na pravěké textilnictví a technologie, Jan se věnuje rekonstrukcím života v pravěku a souvisejícím řemeslným dovednostem. Výuka o pravěku je sama o sobě zajímavá, ale zážitky spojené s praktickými ukázkami a možností si věci sami vyzkoušet poznání dále prohlubují. Jan a Kristýna nabízejí také výukové programy zaměřené na život v pravěku pro základní a střední školy. Zájemci se více dozvědí na www.jakoblecipracloveka.cz.

Ve středu 7. června 2017 zavítala do Mateřské školy Mírová lektorka Stanislava Emmerlingová, která si pro zájemce připravila přednášku na téma „Proč dítě zlobí“.

Co je to vlastně zlobení? Kdy a proč dítě zlobí? Každá společnost to vnímá jinak, dokonce i v rodině má každý rodič jiný pohled na to, co je a co není zlobení. Dítě může zlobit, když se nudí, když se dožaduje pozornosti nebo když nemá stanovené žádné hranice. Abychom problematickým jevům v chování zamezili, měli bychom u dětí uspokojovat pět základních emocionálních potřeb: mít své místo na světě, pocit bezpečí, péče a výživa, potřeba podpory a potřeba být limitován. Pokud to rodiče nedokážou, mohou se projevit problémy v chování, ale i poruchy učení. Lektorka uváděla mnoho příkladů ze své praxe, neboť již 20 let vede poradnu pro děti s poruchami učení a chování.

Dále také vysvětlila, jak je dítě formováno svým okolím a jaký mají vliv na vývoj osobnosti jedince raná traumata. Zároveň rodiče uklidnila, že není potřeba se trápit, pokud naše výchova není dokonalá, každý dělá chyby. Je důležité mít na paměti, že pro své děti děláme to nejlepší, co umíme. Děti potřebují naši lásku – denně bychom měli s dětmi navazovat intenzivní fyzický kontakt, při komunikaci s nimi pak nezapomínejme na kontakt oční. Věnujte svému dítěti soustředěnou pozornost alespoň pět minut denně. Přijímejte své dítě bezpodmínečně takové, jaké je; zdržte se kritiky a urážek při jeho případném neúspěchu. Nezapomínejte také na to, že se děti učí nápodobou nás dospělých (nejvíce do 3 let). V neposlední řadě pak učte děti vnímat pozitivně svět kolem sebe a přijímat nedostatky. Budete-li se řídit výše zmíněnými doporučeními, zamezíte problematickému chování svých dětí.

Byl to příjemně strávený podvečer, paní Emmerlingovou si přišli poslechnout nejen rodiče, ale i některé paní učitelky. Podle ohlasů to bylo „zajímavé, přínosné“ nebo „poutavé, šťavnaté“, došlo i na „zajímavé příklady ze života i z praxe“.