17.9.2018 – 30.6.2022 Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Relaxace se staly náplní společného setkání pracovní skupiny „klimatiků“ a proběhly díky vstřícnosti Jany Šťastné v objektu DS Kohoutek. Společně jsme se sešly na zážitkovém kurzu zaměřeném na vlastní prožívání s cílem naučit se techniky, které pomáhají se snížením stresu a napětí. Vnímáme totiž, že zejména učitelská profese je kvůli covidovým opatřením dopadajícím na školu i na jejich vlastní rodiny stresem a následně i syndromem vyhoření výrazně ohrožena. Proto bylo domluvené toto setkání s psycholožkou a rodinnou terapeutkou Mgr. Gabrielou Lukovou Sittovou.

V úvodu setkání se přítomné dámy svěřily se svými očekáváními od kurzu i s tím, s jakou náladou na akci přicházejí. Poté lektorka zmínila své zkušenosti s relaxačními technikami, jichž je celá řada. Sama zavedla relaxace na Gymnáziu Mnichovo Hradiště, kde působí jako školní psycholožka, pro žáky z maturujících ročníků. Zmínila nutnost sebepéče, neboť si v sobě všichni střádáme řadu problémů: s nastupujícím jarem jsme čekali uvolnění situace, ale přišla válka na Ukrajině. V této době je víc než nutné myslet na sebe (a nemusí se jednat o hodiny, ale stačí i pár minut, v nichž je skvělé si lehnout a zcela „vypnout“). V krizi bychom se měli zaměřit na své tělo, což je možné jednak aktivně (sport, zahrada…), jednak formou relaxace.

Vyzkoušeli jsme si různé druhy relaxací. V úvodu jsme se zaměřily na dech, pak na masáž hlavy, masáž prstů. Vyzkoušely jsme si i čtvercový dech, který je skvělý na odvedení pozornosti (u lékaře, před zkouškou…). Přítomné dámy asi nejvíce zaujal horizontální grounding, při kterém je ideální si 1–2x denně na cca 10-20 minut lehnout, bez očekávání, vědomého dýchání. Toto vědomé vypnutí (kdy řízeně zkolabujeme) je vynikající pro posílení obranyschopnosti těla.

Lektorka též představila řadu relaxačních předmětů, které je možné při relaxacích využít (např. při tenzi je dobré směřovat energii vědomě, např. mačkat balónky nebo 2x vyběhnout schody, tlačit proti zdi…).

V závěru setkání jsme si ještě vyzkoušely progresivní Jacobsonovu svalovou relaxaci, lektorka slíbila poslat e-mailem též Šulcův autogenní trénink (pomalejší, vhodný před spaním).

Definitivní tečkou za setkáním pak byl úvod do pozitivní psychologie (sebesoucit) – pokud chceme být v dobrém se světem, musíme být v dobrém sami se sebou, důležité je tedy sebepřijetí. Ideální je provádět ráno, odstartujeme tím den, popřejeme si příjemný den, obrátíme se sami do sebe („Ať je mi dobře. Ať jsem zdravý. Ať netrpím.“).

Přítomné dámy se shodly na tom, že se zklidnily, zpomalily, vyčistily si hlavu, ale i inspirovaly pro práci s dětmi.