Aktuální informace
Magické datum 4. 4. 2019 od čtyř hodin odpoledne bylo věnováno sdílení informací ze vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu, který probíhal ve dnech 24.-26. února 2019. Lucie Beranová a Markéta Tomášová se festivalu zúčastnily a pro zájemce připravily sdílení dojmů, zážitků i veškeré inspirace, které si z Litomyšle přivezly. Během dvou a půl hodiny se přítomní dozvěděli něco málo o Litomyšli i konceptu festivalu a řadu informací o jednotlivých řečnících a absolvovaných workshopech. Promítal se Krátký film o dlouhé historii Litomyšle, došlo i na After Movie z festivalu a občas zazněly i úryvky z jednotlivých přednášek. Např. jsme se mohli zaposlouchat do odlehčené přednášky intuitivní celostní vizážistky Světlany Čiberové či burcujícího apelu Roberta Čapka alias Líného učitele. Markéta Tomášová se zmínila ještě o poutavém příspěvku Barbary Pospíšilové a Zdeňka Dlaboly o životě Janusze Korczaka, polského židovského lékaře, spisovatele a vychovatele. Zmínila i absolvovaný workshop o práci s chybou či pohovořila o metodě CLIL.
Lucie Beranová pak přiblížila slova Ondřeje Lišky či Boba Kartouse, v obou případech lehce revolučního rázu a vybízející učitele ke generální stávce s ohledem na současný stav českého školství. Zmínila se o připravované revizi RVP a pochválila hodnotové vzdělávání Cyril Mooney. Zajímavostí letošního ročníku vzdělávácího festivalu v Litomyšli pak bylo živé vysílání DVTV, během nějž Martin Veselovský “zpovídal” nejprve Danu Drábovou, šéfku Úřadu pro jadernou bezpečnost, posléze analytičku projektu Učitel naživo Lenku Štěpánovou a ve dvojici pak Tomáše Feřteka z EDUinu a Jiřího Cočeva, ředitele gymnázia a učiliště. Samozřejmě během sdílení padlo mnoho dalších jmen lektorů, jejichž přehled je možné nalézt na webu festivalu. Doufáme, že se s námi přítomní nenudili a že alespoň některé informace obohatí jejich učitelský obzor.
Z činnosti pracovní skupiny pro rozvoj čtenářské gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka vyplynula příjemná spolupráce knihovny a mateřských škol v podobě povídání o knížkách, s nímž zavítala mnichovohradišťská knihovnice Kateřina Vítová do ve dnech 3. a 4. dubna do obou tříd MŠ Klášter Hradiště nad Jizerou. Na pondělí 8. dubna byla domluvená ještě návštěva jivinské mateřské školy, ale z důvodu nemoci paní knihovnice bude přesunuta na jiný termín. Děti s kouzelnou mluvící kostkou v ruce se paní knihovnici představily a každý řekl, jakou má doma knihu – nejčastěji se objevovala kniha o prasátku Pepa, o princezně Locice či Else a Anně, jeden předškolák nás překvapil svou oblíbenou knihou o starověkých civilizacích.
Ke slovu se posléze dostaly “Knihovnické pohádky” Zuzany Pospíšilové, díky nimž se děti dozvěděly, co mají na starost skřítci knihovníčci. Od nich pak byl jen krůček ke knize Skřítci školkovníčci – děti jako o překot přicházely s nápady, co všechno mají tito skřítkové ve školkách nejspíš na práci. Po návratu ke Knihovnickým pohádkám, kdy se děti dozvěděly, že skřítkové např. žehlí zmuchlané stránky knih či čistí ušpiněné stránky, samy aktivně odpovídaly, jak se mají ke knížkám chovat, že si před čtením musejí umýt ruce, že nemají číst při jídle či ve vaně, nepůjčovat knihy miminkům, nepřehýbat stránky, ale používat záložky atd.
Zopakovaly si i jména a typické barvy pohádkových postaviček, které paní knihovnice při vybarvování trochu popletly – čert byl růžový, Karkulka modrá, Šmoula zeleno-žlutý atd. Jak zkonstatoval jeden přítomný chlapeček: “To jste to teda vymňoukly!”😁 Aby knihovnicím poradily, zvolily si děti svou oblíbenou postavičku, kterou následně vybarvily, za což byly odměněny dětským časopisem.
Děti i jejich paní učitelka si hodinku při povídání o knížkách skvěle užily – zopakovaly si, jak zacházet s knihami, dozvěděly se spoustu nového, procvičily své tělo při pohybových aktivitách, osvěžily si pohádkové postavičky, vybarvovaly a ještě si odnesly odměnu v podobě dětského časopisu plného krásného čtení a zajímavého vyrábění.
Setkání vedoucích a pedagogických pracovníků mateřských škol hostila ve středu 3. dubna 2019 MŠ Březina a její paní ředitelka Marcela Janšová. Velmi nás překvapila a potěšila hojná účast, sešlo se nás téměř třicet! Všechny přítomné dámy kvitovaly toto setkání s povděkem a v mnoha případech vzpomínaly na doby minulé, kdy se setkávaly pravidelně. Přivítaly jsme mezi sebou zástupkyně z MŠ Březina, MŠ Klášter, MŠ Jaselská, MŠ Mírová, MŠ Veselá, MŠ Loukovec, MŠ Doubrava, MŠ Obruby, MŠ Bukovna, MŠ Stonožka Mladá Boleslav a MŠ Laurinka Mladá Boleslav. Po úvodním seznamovacím kolečku jsme společně připravily harmonogram našich budoucích čtyř setkání po dobu trvání projektu a zaměřily jsme se na jejich případnou tematickou náplň: další setkání tedy proběhnou v listopadu 2019, v říjnu či listopadu 2020, v únoru 2021 a v říjnu nebo listopadu 2021; jako tipy na možnost pozvat na další setkání nějakého odborníka padlo např. pozvání logopeda, dětského psychologa, preventisty, zdravotníka, odborníka na interaktivní tabule atd.
Hned poté vystoupila se svým příspěvkem Marcela Janšová, ředitelka MŠ Březina, jež přítomné seznámila s žabákem Ferdou a jeho mouchami, kteří slouží k rozvoji emoční inteligence u dětí. Hlavním hrdinou pohádek je žabák Ferda a jeho kamarádky mouchy, které představují jednotlivé emoce. Ferda se potkává s různými situacemi, které jsou typické pro děti v předškolním a i mladším školním věku. Součástí souboru nejsou pouze pohádky, ale především otázky a aktivity, které se věnují vždy jedné z emocí, umožňují dětem lépe poznat a pochopit své emoce i emoce ostatních.
Následně převzala slovo paní Zdena Drahokoupilová, která coby externí inspektorka účastnicím přiblížila podstatné momenty, na které se ČŠI při svých inspekcích zaměřuje, např. na adresné a konkrétní hodnocení už i předškolních dětí, sebehodnocení, vedení dětí k logickému myšlení a řešení problémových situací, zdravotně preventivní cviky, diferenciaci činností ve věkově smíšených třídách, dodržování pitného režimu u dětí, respektování individuální potřeby odpočinku u dětí, spojování tříd, očkování atd.
Už se těšíme na další setkání, které se pokusíme pro pracovnice v mateřských školách na Mnichovohradišťsku připravit v listopadu tohoto roku!
V úterý 2. dubna hostila kancelář MAP ve Volnočasovém centru MH čtenářský klub na téma O hodnocení a věcech souvisejících, kterého se ujala Mgr. Iva Štrojsová, odborná konzultantka MAP. Klub začal netradičně naším výtvarným vyjádřením toho, co si představujeme pod pojmem hodnocení – až už jsme jen snili, malovali či promluvili, shodli jsme se na tom, že pod hodnocením si nepředstavujeme pouze známky, ale mnohem širší zpětnou vazbu. Následně došlo na práci s knihou Karla Starého a Veroniky Laufkové “Formativní hodnocení ve výuce” – vybrané úryvky nám posloužily jako teoretické zázemí k tomu, co je to hodnocení, plus jsme měli možnost začíst se i do příkladů z praxe v podobě přepsaných rozhovorů. Při rozboru textů nás zaujalo kriteriální hodnocení (hodnocení prostřednictvím bodů) či hodnocení vrstevnické, které je pro děti mnohdy mnohem důležitější zpětnou vazbou, neboť pochází od jejich spolužáků. Nicméně v případě vrstevnického hodnocení je třeba si ve třídě přesně a dobře nastavit kritéria pro toto hodnocení, aby nebylo zraňující. Takováto kritéria mohou mít např. formu srovnávací tabulky, kde se třeba u referátu hodnotí např. neverbální projevy řečníka, užití nespisovné češtiny apod. – díky tomu se pak žáci učí i z chyb ostatních. Shodli jsme se pak na tom, že otázka hodnocení je pro školní sborovny podstatným tématem, souvisí s celkovou atmosférou ve škole. Problematikou hodnocení by se měla zabývat celá škola; hodnocení by mělo děti rozvíjet, ne je zraňovat. Jak bylo uvedeno již v pozvánce k této akci: přemýšleli jsme, diskutovali i snili! Ze setkání vzešla řada témat, o nichž se domníváme, že by stála za to, abychom se jimi zabývali: Co všechno o hodnocení víme? Proč a jak hodnotíme? Jak např. koncipovat správně písemné práce a testy? Jak položit správně otázku? atd.
I letos se mnichovohradišťská městská knihovna zapojila do celorepublikové akce Noc s Andersenem, tentokrát s výraznou finanční pomocí MAPu II Mnichovohradišťsko. V pátek 29. 3. se mezi regály knih sešlo sedmnáct natěšených dětí, aby společně hledaly dopisy se zadanými úkoly od pana Hanse Christiana Andersena. Holčičky a kluci rozdělení do čtyř skupin spolupracovali při čtení Kozích pohádek a následném vyrábění loutek, se kterými sehráli pro ostatní divadlo. Loutky si můžou všichni zájemci prohlédnout ve vestibulu městské knihovny. Vyvrcholením celého večera byly instrukce z posledního nalezeného dopisu, ve kterém pan Andersen pozval děti k sobě. Vydali jsme se tak nočním městem dle návodu v dopise a na konci cesty nás čekala krásně osvícená pergola, kde spisovatel pracoval a měl pro děti nachystaný plný koš dárků. Dokonce se s dětmi i vyfotografoval. Po návratu do knihovny ještě každý představil kamarádům svoji oblíbenou knížku, a protože už bylo hodně po půlnoci, zachumlali jsme se všichni do spacáků a téměř ihned usnuli. Ráno po snídani si spokojené, jen trochu nedospalé děti odvedli jejich rodiče.
Moc děkujeme sponzorům a dobrovolným pomocníkům, jsou to již zmíněný MAP II Mnichovohradišťsko, Dino Toys, Kofola, paní Květa Havlíková a tajemný pan Andersen, od kterého ještě po víkendu obdrželi všichni zúčastnění pohlednici z báječné noci do svých schránek.
Autorka článku: Lucie Krausová, Městská knihovna MH
Jsme rádi, že interaktivní přednáška Zdeňka Oklešťka na téma Kde se tvoří a boří sebevědomí dětí, kterou realizační tým MAP II Mnichovohradišťsko zorganizoval ve středu 27. března 2019, oslovila širokou veřejnost – na akci se sešlo rovných 100 účastníků, povětšinou z řad rodičů!!! A příjemné je pro nás číst i Vaši zpětnou vazbu, které se nám dostává, přinášíme alespoň jeden příklad z mnoha: “Pro mě – jako mámu, která se intuitivně snaží vést své děti k samostatnosti – bylo mimořádně přínosné pojmenování pocitů, vazeb a zákonitostí souvisejících se sebevědomím dětí. Když má člověk pojmy, lépe se mu přemýšlí. A samozřejmě v podání pana Oklešťka to byl doslova zážitek.”
Přednáška odstartovala velmi příjemným úvodním sloganem: “Dělat chyby je normální. Nepodléhejte chmurám, pokud objevíte nějakou svou chybu! Každý dělá něco dobře.” Účastníci se dozvěděli, co je to sebevědomí, k čemu ho potřebujeme, jaké může být, jak ho můžeme nabýt, kde se sebevědomí boří a jak ho tvořit.
Sebevědomí může být zdravé a přiměřené, nezdravě nízké či naopak nezdravě vysoké. Jak můžeme sebevědomí nabýt? Třeba tím, že zažijeme úspěch či naopak neúspěch, ale také z toho, co nám o nás řeknou druzí lidé. Velmi důležité je zažít si vlastní úspěch (tím nám vzroste sebedůvěra, prohloubí se sebevědomí), nicméně i neúspěch (i díky neúspěchu se prohlubuje naše sebevědomí, byť sebedůvěra stoupá pouze málo).
Jak můžeme bořit sebevědomí u druhých? Třeba tím, že dětem bereme jejich pokusy (ze strachu o ně jim bráníme v plnění jejich vývojových úkolů) – ideální je dítě pouze instruovat. Bráním dětem naučit se sociálním dovednostem (např. v ordinaci u lékaře, kdy je nenecháme promluvit o jejich zdravotním stavu atd.), obstaráváme jejich věci, vnucujeme jim naši cestu, nenecháváme je nést odpovědnost, tlačíme na výkon, ne na zralsot dětí, nepřiměřeně reagujeme na jejich neúspěch, máme potřebu děti neustále hodnotit, chráníme je víc, než je třeba, vstupujeme do jejich sporů s ostatními.
Jak tedy jinak? Rodič by měl být pozorovatelem namísto činitelem, měl by nechat dítěti jeho čas, jeho cestu a způsob, jeho počet pokusů, jeho temperament a jeho zájem. Rodič by měl dítě podporovat namísto kritizovat – místo chyb hledat pozitiva, místo chvály oceňovat, místo kritiky nabídnout reflexi, místo výčitek empatii. Měli bychom brát děti jako partnery – svým postojem šetřit důstojnost dětí, poskytovat jim zpětnou vazbu, nebrat jim jejich odpovědnost, nechat jim naději.
Malý bonus pro účastníky přednášky: prezentace z přednášky v pdf formě (VYPO-SEBEVĚDOMÍ-bt) – jako připomenutí pro přítomné, či jako nové počtení pro ty, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohli dostavit.
Velké poděkování pak patří panu řediteli Čermákovi ze ZŠ Studentská, za poskytnutí prostoru sálu jeho školy a jeho úpravu před přednáškou i úklid po jejím skončení.
Česká školní inspekce pravidelně testuje v českých školách úroveň čtenářské a matematické gramotnosti. O výsledcích těchto zjištění přijel v úterý 26. března 2019 poreferovat Mgr. Petr Drábek, ředitel Středočeského inspektorátu ČŠI, prostřednictvím přednášky na téma ČŠI ve vztahu ke čtenářské a matematické gramotnosti.
Podle testování PIRLS, v němž dochází ke zjišťování stavu čtenářské gramotnosti, jsou české výsledky ve vztahu k ostatním zemím OECD průměrné. Co je však alarmující, je skutečnost, že ačkoli naše děti mají stále stejné výsledky (nezhoršují se tedy, ale bohužel ani nezlepšují), pak v ostatních zemích dochází k jejich výraznému zlepšení (v úrovni čtenářské gramotnosti nás předběhlo např. Rusko, Singapur, Hongkong atd.). Čtenářská gramotnost je pak úzce provázána i s matematickou gramotností, neboť jen ten, kdo umí správně vyhodnotit text, zvládne např. vyřešit slovní úlohy v matematice.
Mezi významné faktory, které ovlivňují vzdělávací výsledky našich dětí, patří:
- pedagogické vedení školy,
- spokojenost s povoláním učitele,
- školní klima,
- důraz na studijní úspěch a výsledky žáků,
- profesní rozvoj ředitele a učitele.
Z úst pana Drábka opakovaně zaznívalo, že je to právě ředitel, který je schopen jako jediný změnit tvář školy! Je smutné, že současný český ředitel stráví 49 % svého času administrativou, pouze 21 % řízením kvality výuky, 18 % externí komunikací a 12 % výukou.
Pokud jde o učitele, platí, že čím spokojenější je učitel, tím lepší jsou výsledky jeho žáků. Bohužel sebedůvěra českých učitelů je ve srovnání se zahraničními velmi nízká.
Největší vliv na školní klima má ředitel školy. Souvisí s ním též zapojení rodičů do činnosti školy, které je v porovnání se zeměmi OECD v ČR velmi malé.
A jak se u nás daří žákům, kteří vynikají? Snaha žáků dobře ve škole prospívat je 5x nižší než v zemích OECD, také respekt k žákům, kteří jakkoli vynikají, je velmi nízký. Naopak žáci, kteří potřebují od školy dopomoci např. s domácí přípravou, nejsou mnohdy vyslyšeni, téměř u nás neexistují ani učebny, kde by se daly psát domácí úkoly.
Jaké vlivy působí na práci učitelů? Asi nejcitelnější je nátlak ze strany rodičů (v loňském roce zaznamenala ČŠI zhruba 850 stížností na práci učitelů, mnohdy jde o anonymní, osobní útoky!) – rodiče často hájí práva svých dětí, ale zapomínají na to, že mají i určité povinnosti.
Profesní rozvoj ředitelů a učitelů prostřednictvím DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků) je srovnatelný se zeměmi OECD – dochází ke spolupráci, výměně nápadů a pomůcek, absolvování workshopů, mnohdy na téma podpory rozvoje gramotností.
Materiální vybavení středočeských škol je dobré, velmi dobré a zlepšující se – s tím bohužel nejde ruku v ruce měnící se úroveň vzdělávání. Neexistuje totiž lineární vztah mezi počtem počítačů na žáky a jejich výsledky (počet počítačů nepozvedne výuku, ale jejich využívání ano, zvyšuje názornost, pozitivně ovlivňuje výsledky žáků). Například v přírodních vědách pak zlepšuje výsledky žáků badatelsky orientovaná výuka (dále též diskuse, praktické pokusy). Nicméně klíčový je již předškolní věk a podpora rodičů.
Rozvoj čtenářské gramotnosti ve školách je zásadní – bohužel v ČR je zjištěna spíše podprůměrná obliba čtení u žáků. Výrazně souvisí i s rozvojem matematické gramotnosti, kde byla zjištěna souvislost výsledků žáků s využíváním Hejného metody výuky matematiky (mírně vyšší průměrná úspěšnost žáků při využití Hejného metody). K rozvoji čtenářské a matematické gramotnosti doporučil využít i InspIS testy na stránkách ČŠI, případně webový odkaz gramotnosti.pro.
A doporučení pana Drábka pro české školy? Vzájemné hospitace učitelů do svých předmětů (klidně i do předmětů, jimiž se učitel nezabývá, podstatné je “nasát” metody, didaktiku, postupy), tandemová výuka, spojení malých škol, podpora přestupu z MŠ na ZŠ a vyšší stupně škol, vzdělávání pro sborovny, spokojenost učitelů, častější hodnocení žáků (ne prostřednictvím známek, ale slovním hodnocením), práce s chybou (interpretace chyby), učení založené na důvěře (nikoli na strachu).
Otázka vzniku nízkoprahového zařízení v Mnichově Hradišti je stále velmi živá. Podle aktuálních informací víme, že od března funguje v našem městě alespoň terénní forma této služby, zatím jednou týdně.
Prostřednictvím projektu MAP II Mnichovohradišťsko jsme ve čtvrtek 21. března 2019 vyjely do dvou těchto zařízení v Liberci (ve složení Mgr. Iva Štrojsová, odborná konzultantka MAP a členka mnichovohradišťské komise pro vzdělávání, Mgr. Lucie Beranová, ZŠ Studentská, školní metodička prevence a členka komise pro vzdělávání, Věra Vlasáková, MŠ Jaselská, zastupitelka města MH a členka komise pro vzdělávání, PhDr. Markéta Tomášová, koordinátorka aktivit MAP II Mnichovohradišťsko a členka komise pro vzdělávání) – nejprve do NZDM V Kleci (zřizovatelem je Člověk v tísni ČR), jež se nachází na libereckém sídlišti Rochlice, následně do NZDM Zapes, který provozuje organizace Maják na libereckém sídlišti Nové Pavlovice.
V obou klubech se nám dostalo vřelého přijetí, vysvětlení, pro koho jsou kluby určené, jaké je jejich poslání, pravidla klubu, práva “klientů” klubu, ale i jejich pracovníků, či co děti a mládež čeká při první návštěvě klubu i při ostatních návštěvách. Prohlédly jsme si i vybavení klubů (např. nezbytnou součástí obou klubů je fotbálek, ping-pongový stůl, počítače atd.) a dozvěděly jsme se, jakým způsobem v nich tráví “klienti” svůj čas.
Posláním klubů je pomoct “dětem a mladým lidem překlenout období dospívání, které s sebou přináší řadu změn. Je spojené s touhou někam patřit, s někým chodit, prosadit se, najít vhodnout školu, zvolit povolání. Zajímáme se o to, co děti a mladí lidé prožívají, co řeší a jak si v tom počínají. Chceme, aby v tom nebyli sami. Nabízíme jim prostor, kde mohou trvit svůj volný čas, zapojit se do společných aktivit nebo přijít s vlastním nápadem a uskutečnit ho. Nabízíme jim vztah založený na důvěře a respektu. Usilujeme o to, aby děti a mladí lidé rozvíjeli své dovednosti a učili se přijmout odpovědnost za sebe i druhé.” (Člověk v tísni ČR)
Tato komplexní sociální služba pro děti a mladé lidi ohrožené společensky nežádoucími jevy jim vytváří bezpečný prostor, kde mohou mluvit např. o svých problémech v rodině či ve škole, sexuálních či drogových zkušenostech atd. NZDM je klientům snadno dostupné, bezplatně nabízí potřebnou službu bez administrativních a jiných překážek. Výraz “nízkoprahovost” zahrnuje snadnou dostupnost pro všechny klienty. Obvykle nevyžaduje žádná doporučení, posudky a potvrzení a jeho pracovníci někdy sami vyhledávají potřebné lidi přímo v terénu, na ulicích, na nádražích apod. Poskytuje ambulantní, pobytové či terénní služby nejčastěji prostřednictvím volnočasových aktivit.
Ve čtvrtek 4. 4. 2019 jste srdečně zváni do kanceláře MAP ve Volnočasovém centru MH (Zámecká 744), kde Vás Lucie Beranová (ZŠ Studentská) a Markéta Tomášová (MAP II Mnichovohradišťsko) seznámí s průběhem 3. ročníku vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu, který proběhl v Litomyšli ve dnech 24.-26. února 2019. Šlo o 3 dny plné inspirace, zajímavých přednášek, workshopů a setkání. Víte o tom, že na tento festival jezdí dokonce i celé učitelské kolektivy? Třeba budete hostem tohoto festivalu v příštím roce právě Vy – tedy pokud Vás dokážeme dostatečně namotivovat.
Dnes by Jan Ámos Komenský oslavil úctyhodné 427. narozeniny! Právě dnes si u příležitosti tohoto výročí připomínáme Den učitelů – přejeme tedy všem pedagogům na Mnichovohradišťsku (ale nejen jim), aby své povolání/poslání vykonávali radostně, bezstarostně a byli plni energie při vzdělávání našich budoucích “nadějí”. Máte náš respekt i uznání!
Realizační tým MAP II Mnichovohradišťsko
http://www.msmt.cz/zdravice-ministra-skolstvi-ke-dni-ucitelu-1