Porozumění současnému mediálnímu světu považujeme za velmi důležité. Proto jsme pro zájemce zorganizovali ve středu 4. prosince odpoledne workshop na téma Zpravodajství – jak se orientovat v médiích. Tuto problematiku má skvěle zpracovanou Jeden svět na školách, jehož lektor Tomáš Titěra nás seznámil se spolupracujícími organizacemi, např. Příběhy bezpráví, Studentské volby, Cena Gratias Tibi, Jeden svět atd., a zmínil i letošní Týdny mediálního vzdělávání, které se uskutečnily na konci května  v průběhu června na základních a středních školách po celé České republice, kdy se konaly filmové projekce, semináře, debaty s novináři z nezávislých redakcí a s mediálními odborníky s cílem přispět k posilování mediální gramotnosti žáků a studentů, tedy k osvojování znalostí a dovedností, jež jsou klíčové pro aktivní a zodpovědné občanství. Role školy je v takovém úsilí nezastupitelná.

V průběhu workshopu jsme se seznámili nejprve s plakáty O pravdu?. Plakátů je celkem devět a věnují se různým mediálním tématům – my jsme pracovali s třemi z nich, jednak s plakátem obsahujícím různé fotografie, v mnoha případech jakkoli zmanipulované ((Ne)originální foto), dále jsme pracovali s různými titulky, lákajícími čtenáře k přečtení textu článku (Kouzelná moc titulku), poslední plakát, kterým jsme se zabývali, se věnoval obtížnosti rozpoznat a oddělit pravdivá a nepravdivá sdělení (Věřte, nevěřte). První část workshopu jsme pak zakončili nad aplikací MQtester, jež hravou formou vzdělává v oblasti médií. Vyzkoušejte si ji i Vy, zjistíte tak svůj celkový „kvocient mediální gramotnosti“.

V druhé čáti workshopu jsme se zabývali otázkou, proč učit s filmem, zda má využití audiovizuálních materiálů ve výuce nějaká pozitiva (ale i negativa). Tomáš Titěra vyzdvihl klady filmů (např. zpestření výuky, názornost, prožitek, možnost film zastavit, vrátit se k určitým pasážím…) a uvedl i tři důležité kroky, které musejí při práci s filmem proběhnout: evokace, vlastní zhlédnutí filmu, reflexe. Prošli jsme si i metodickou koncepci pěti klíčových otázek (a doplňujících podotázek), které rozvíjejí schopnost nahlížet na mediální sdělení kriticky. Skvěle je představuje youtuber Kovy v pěti krátkých videích (Kovyho mediální ring) – všechna videa jsou ještě doplněna o další aktivity. Jaké jsou tedy ony otázky? KDO? CO? KOMU? JAK? PROČ? Sami jsme si na dvou článcích vyzkoušeli praktické využití těchto otázek.

Jak se neztratit v mediálním světě? Jednou z cest by na doporučení lektora mohla být podpora veřejnoprávních médií, která usilují o nestrannost, vyváženost a objektivitu.

Další zajímavé odkazy související s tímto tématem:

https://www.hoax.cz/cze/

http://www.e-bezpeci.cz/

https://nukib.cz/

http://svetmedii.info/

http://manipulatori.cz/

Sepsala: Markéta Tomášová

V úterý 3. prosince 2019 se konalo již páté setkání pracovní skupiny pro financování. Přítomní se věnovali projednání vzniku dalšího čísla Dotačního bulletinu – vzhledem k tomu, že se výzvy Středočeského kraje většinou vyhlašují na konci prosince, bulletin by mohl být zveřejněn počátkem roku 2020.

Další debata byla o vhodných dotačních titulech pro dovybavení odborných učeben na ZŠ Sokolovská. Zde bychom rádi apelovali na jednotlivé školy (nejen ty mnichovohradišťské, ale i okolní), aby školy sepsaly stručný záměr s výčtem toho, co jim chybí. IROP je potřeba zpracovávat minimálně s šestiměsíčním předstihem kvůli usnesení zastupitelstva a dalším nezbytnostem, které vyžadují čas. Co se týká financování modernizace kuchyňky na ZŠ Studentská – z Programu rozvoje venkova to nakonec bohužel nepůjde. Na uzavřený IROP by musela žádat škola, se studií proveditelnosti a dalšími nezbytnostmi. V žádosti bylo doporučeno přehodnotit drahé vybavení kuchyňky. Vhodné zdroje financování se budou i nadále hlídat.

Skupina projednala i nákup moderních učebních pomůcek: tzv. “Ozobotů”. Účastníci byli seznámeni i s čerpáním rozpočtu projektu, zatím je čerpání v souladu s finančním plánem.

Posledním bodem bylo projednání vzniku útulku pro psy. Projekt MAP tuto problematiku neřeší, neboť se věnuje vzdělávání dětí do 15 let. Bylo doporučeno, ať se žadatel obrátí přímo na město Mnichovo Hradiště.

Další setkání čeká pracovní skupinu v březnu příštího roku.

Sepsala: Kamila Kořánová

Záznam_PS pro financování_3.12.2019

PS pro podporu spolupracující atmosféry a dobrého klimatu ve školách, zavádění metod a forem práce vedoucích k individualizaci vzdělávání se sešla na svém pátém setkání na Gymnáziu Mnichovo Hradiště. V úvodu se hodnotily proběhlé akce „Triády“ a „Pozitivní klima ve škole“, jež byly shledány jako vydařené a přínosné. Svůj prostor dostalo i plánování aktivit budoucích. Aktuálním tématem vycházejícím z potřeb učitelů a členů této pracovní skupiny je spolupráce učitelů a asistentů, rodiče by pak zajímala témata, jako jsou komunikace s dospívajícími a motivace dítěte k domácí přípravě do školy. Došlo i k zamyšlení, jak přilákat více rodičů k účasti na vzdělávacích akcích. Členové pracovní skupiny si odnesli i domácí úkol v podobě návrhů vhodných adeptů do seznamu místních odborníků, který bude vznikat za spolupráce všech pracovních skupin.

Sepsala: Michala Mydlářová

Záznam_PS Klima_2.12.2019

“Tradičně se zabýváme tím, co učíme. Stejně tak bychom se však měli zabývat tím, jak učíme.” (John Bruer, Schools for Thought)

V pátek 29. listopadu 2019 jsme se pod vedením Mgr. Dagmar Burdové (dlouholetá učitelka a bývalá zástupkyně na ZŠ Zámecká v Litomyšli) zaměřily na téma vzájemných hospitací.  Přítomné učitelky ze základních škol hned v úvodu pomocí dixitových karet uváděly, jak se cítí, když je po hospitaci hodnotí nadřízený: “Připadám si jako pod drobnohledem.” / “Jsem jako strom ve městě – lidé se ke mně chodí inspirovat. I to je pro mě výzva, vše mě může posunout.” Padaly ale i další zajímavé odpovědi a příměry.

Aby mohly vzájemné hospitace na školách dobře fungovat, je třeba vytvořit dostatečně bezpečné prostředí – je na řediteli, aby takovéto prostředí ve své škole vybudoval, aby se jeho učitelé mohli vzájemně hodnotit (po žácích také chceme vzájemné hodnocení, tak proč ho nechtít po učitelích?!).

Zaměřily jsme se i na samotný pojem hospitace:

Lektorka vyzdvihla důležitost správně formulované ZAKÁZKY, jež by měla splňovat tato kritéria:

• je přesně formulovaná,
• směřuje jen na daného učitele,
• jedná se o reálnou potřebu daného učitele,
• otevírá prostor pro změnu/pokrok,
• je termínovatelná,
• očekávaný efekt je měřitelný.

Prohlédly jsme si též různé záznamové archy a na jejich základě jsme formulovaly zakázky pro vzájemnou hospitaci, které by nás zajímaly. Lektorka jako příklad uvedla některé ze svých zakázek: “Chtěl bych, aby je moje hodiny bavily. Daří se mi to?” / “Pořád se mi hlásí ti samí žáci: co s tím mám dělat?” / “Holky v téhle třídě jsou zakřiknuté, kluci je válcují. Jak můžu děvčata podpořit?” / “Jakmile odejdu od frontální výuky, je ve třídě rámus. Ráda bych vyzkoušela něco jiného, ale…”

Společně jsme též promýšlely, jaké kroky by měly návštěvě v hodině předcházet. Zhlédly jsme videozáznam z výuky a vžily jsme se do role hospitujících i hospitovaných. Jako obtížný se jevil úkol nalézt ve videozáznamu z výuky to dobré, za co bychom paní učitelku pochválily – někdy to bývá obtížné, protože jsme zvyklí spíše hledat chyby.

V závěru jsme též získaly návod, jakým způsobem fungují vzájemné hospitace v ZŠ Zámecká v Litomyšli, odkud za námi Mgr. Dagmar Burdová dorazila. Jim funguje “cesta otevřených hodin” – někdo z učitelů vyhlásí možnost, aby se do jeho výuky přišli podívat i ostatní, vždy uvede, co a jakou metodou bude vyučovat. Po absolvování takovéto otevřené hodiny pak následuje její rozbor. V Litomyšli mají zkušenost s tím, že se uplatňuje princip spirály – postupně se nabaluje více a více lidí. V každém případě není vhodné, aby vzájemné hospitace nařizoval ředitel.

Věříme, že pro zúčastněné dámy byly tři páteční hodiny podnětné a dostatečně je namotivovaly k tomu, aby se na svých školách “vrhly” do vzájemných hospitací a nabízely je i ostatním.

Poslední listopadová středa patřila setkání pracovní skupiny pro regionální vzdělávání a participaci žáků. Po úvodním přivítání a nutné administrativě se přítomní ponořili do témat, kterým se již nějaký ten měsíc věnují.

Iva Štrojsová, vedoucí skupiny, seznámila přítomné s akcemi, které proběhly od poslední schůzky, tedy od září. Do sborníky přibyly dva nové listy: Bezobratlí a Vrch Baba u Kosmonos. Terezie Nohýnková podala informaci o tom, jak pokračuje projekt, v rámci nějž tvoří spolu s žáky geostezku s badatelskými listy. U většiny bloků kamene je již vytipováno místo, z něhož budou dovezeny.

U databáze odborníků se již rýsují první jména těch, kteří jsou ochotni na základě dohody se školou s žáky např. besedovat či jim ukázat naživo svoji práci. V návaznosti na schůzku v Městském muzeu města Mnichovo Hradiště se členové pracovní skupiny dozvěděli o spolupráci s touto institucí: chystají se pracovní listy k vybraným tématům pro jednotlivé ročníky druhé stupně. Nabídka pro první stupeň v současnosti existuje a je hojně využívána.

Z plánovaných akcí byla bohužel zrušena Simulace zastupitelstva pro malý zájem žáků. Za zvážení stojí nápad na setkání zástupců žákovských parlamentů s členy zastupitelstva města MH. Jiný projekt, Žákovské projekty, se naopak zdárně rozběhl, v prosinci čeká zhruba čtyřicítku žáků druhé setkání.

V druhé polovině schůzky se přítomní věnovali tvůrčí práci – ve dvojicích si prohlíželi části mapy Mnichova Hradiště a zakreslovali do ní místa, která by se dala použít pro místně zakotvené učení. Objevila se známá místa jako prostor zámku (Václav Budovec z Budova, baroko a barokní architektura i doba…), protipovodňová hráz, pomník Jana Husa, ale i hřbitov, radniční věž s časovou osou, radnice (samospráva, státní správa), sběrný dvůr a mnohé další.

V závěru schůzky ukázala Michala Mydlářová Zpravodaj, obecní list Kláštera nad Jizerou. Řeč se stočila i na výročí vypálení kláštera husity či aktivity místní školy. Další setkání čeká skupinu v příštím roce, a to 26. února 2020.

Záznam_PS Participace_region_27. 11.2019

Do Mnichova Hradiště opět zavítalo Listování, a sice ve čtvrtek 21. listopadu dopoledne – Lukáš Hejlík a Petra Bučková představili žákům 6. a 8. ročníků všech mnichovohradišťských základních škol (ZŠ Studentská, ZŠ Sokolovská, ZŠ Švermova) i Gymnázia Mnichvo Hradiště knihu Aleny Ježkové Dračí polévka o vietnamském chlapci Longovi žijícím v Čechách, pro kterého není vůbec snadné vypořádat se se svou jinakostí a najít sám sebe.

Longovi je 12 let, žije pouze se svou matkou a svým dědečkem, doma mluví vietnamsky a jí hůlkama. Ve škole mluví česky, jí příborem a oslovují ho Láďa. Jedinou jeho kamarádkou je spolužačka Světlana, která pochází z Ukrajiny: kromě rodící se první lásky je spojuje i společný příznak jinakosti. V den Longových dvanáctých narozenin nečekaně přijíždí z Vietnamu jeho otec. Přijmout novou skutečnost není pro Longa snadné, proto utíká z domu: na svém cestě zažívá řadu dobrodružných a ne zcela jednoduchých zvratů. Ve snaze odlišit se od rodiny si Long manifestačně nechá odbarvit vlasy – nicméně rasistický útok v metru jen dokládá marnost podobného gesta. Závěrečné společné vaření dračí polévky, kterou Long připravuje s dědečkem, odkazuje na smíření s rodinou, zároveň je i metaforou pro život a předávání mezigeneračních zkušeností. „Nejdřív musíš být trpělivý, čekat, až se všechno dobře uvaří, aby to mělo správnou sílu. To může trvat hodně dlouho, a navíc tě výsledná chuť může překvapit. Vždycky ale můžeš něco přidat, něco ubrat. To je na tobě. Je to přece tvoje polévka! Nejprve musí chutnat tobě, a pak ji můžeš nabízet i jiným.“

Dle reakcí dětských návštěvníků Listování věříme, že žáky kniha i její interpretace oslovily. Lukáš Hejlík nabádal k přečtení této knihy, poukázal i na její velmi povedené ilustrace. Podle knihy vzniklo divadelní představení a úspěšně ji zdramatizoval Český rozhlas. Je ověnčená řadou literárních cen, např. prestižní cenou White Raven udělovanou nejlepším dětským knihám z celého světa.

Kniha Dračí polévka je k dispozici i v Městské knihovně MH, neváhejte a běžte si ji vypůjčit! Jana Jedličková, vedoucí knihovny, byla na představení též přítomna: “Moc se mi to líbilo a myslím, že tenhle formát se pro děti skvěle hodí. Knihu u nás máme a dívali jsme se, kolikrát byla půjčená. Tak od roku 2011 ani jednou. To je přesně problém některých výborných knih pro starší děti. U nás za 8 let nikdo a teď za dvě dopolední představení se s ní seznámilo 400 dětí. Já jsem z toho nadšená (…). Pro mě výborná kniha, výborné zpracování a dosah na děti veliký.”

V rámci projektu MAP II Mnichovohradišťsko se mj. schází i pracovní skupina pro čtenářskou gramotnost a k rozvoji potenciálu každého žáka – její členky se na svém pátém setkání rozhodly “otevřít veřejnosti” a podělit se s ostatními o své náměty, nápady, knihy, pomůcky a odkazy, tedy materiály, jež využívají při své práci s dětmi.

Ve Volnočasovém centru MH se sešly učitelky, rodiče, dorazila i zaměstnankyně městské knihovny. Věříme, že čas strávený na inspiromatu byl využit do poslední minuty. Reprezentantky bakovské základní školy, Helena Kaluhová a Blanka Černá, představily své pomůcky, knihy vhodné pro čtenářské dílny i učební materiály pro rozvoj čtenářství a různé metodiky a hry. Chválily si zejména web Učitelnice, kde v mnoha případech čerpají inspiraci pro svou práci ve třídě.

Se svou troškou do mlýna přišly i návštěvnice z řad rodičů, které představily své oblíbené knížky, ale i deskové hry, jež u jejich dětí doma “bodují”.

Slovo dostala i Kateřina Vítová, zaměstnankyně Městské knihovny MH, jež pod hlavičkou MAPu již na jiných akcích představila učitelkám základních a mateřských škol doporučované seznamy knih pro děti školkové, z prvního i druhého stupně. Seznamy byly k dispozici i zde: přítomné dámy si je pro inspiraci rády odnesly do svých domovů, vždyť tipů na kvalitní literaturu pro děti není nikdy dost!

Závěrečná diskuse se dotkla i kroužků deskových her, které momentálně probíhají v ZŠ Klášter Hradiště nad Jizerou a v ZŠ Bakov nad Jizerou – všech radostí i starostí s tím spojených.

Závěrečné hodnocení čtenářského inspiromatu vyšlo skvěle, zde jedna ze zpětných vazeb za všechny: “Inspiromat je skvělý nápad. Oceňuji možnost čerpat podněty a nápady od ostatních a promluvit s nimi i o svých (ať už dobrých, nebo špatných) zkušenostech v oblasti čtenářské gramotnosti.” Pochvala se týkala i skvělého načasování inspiromatu – před Vánocemi:-)

Záznam_PS čtenáři_19.11.2019

Pod hlavičkou našeho projektu Vám v adventním čase nabízíme dvě hodiny zklidnění a příjemné kreativní činnosti. V literární části našeho Předvánočního snového čtenářského klubu se Vás ujme Mgr. Iva Štrojsová, tvořivou část si vzala na svá bedra Mgr. Lucie Beranová. Těšíme se na Vás v úterý 10. prosince 2019 od 16:30 hodin na Gymnáziu MH.

Dejte nám vědět, zda dorazíte (snáze tak odhadneme množství materiálu pro vyrábění): marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514. Počet účastníků je omezen!

Učitelé z Mnichovohradišťska i odjinud se sešli v úterý 12. listopadu na ZŠ Sokolovská k pětihodinovému setkání s Davidem Čápem na téma Komunikace s rodiči. David Čáp v současné době přednáší psychologii na Filosofické fakultě UK, vede soukromou psychoterapeutickou praxi, kde poskytuje párovou terapii, zabývá se i problematikou násilí a šikany (projekt Minimalizace šikany).

Vzhledem k tomu, že rodiče jsou nejbližšími spolupracovníky učitelů, neměl by mít učitel snahu nad rodičem při případném konfliktu zvítězit – cílem je konfliktní situaci slovně zvládnout. Úvod setkání se nesl v duchu “preventivních opatření” zabraňujících konfliktním situacím mezi rodiči a učiteli. Ve třech skupinách jsme se tedy zamýšleli nad tím, jaká je role vedení školy, role učitele či rodiče, jaká jsou očekávání a potřeby jednotlivých skupin.

Došlo i na některé chyby ve vzájemné komunikaci a jak se jim vyvarovat. Lektor např. zdůraznil nezbytnost týmového chování na straně pedagogického sboru a jeho vedení, výhodu triád (setkání učitel – rodič – žák), důležitost znalosti školního řádu ze strany učitelů (ale i rodičů) atd.

David Čáp doporučil přítomným učitelům vytvoření “rodičovské poplachové směrnice”, která učiteli přináší jasný postup, jak reagovat v případě konfliktu s rodičem v afektu. Díky ní by měl učitel vyhodnotit, zda situaci zvládne sám, či nikoli. Jaká by měla být taktika rozhovoru s rozzlobeným rodičem (alespoň ve stručnosti, nám se dostalo konkrétních vět):

1. ocenění, poděkování (přivítání se s rodičem);
2. emoce jsou normální (pochopení rodičovských emocí ze strany učitele);
3. verze rodiče (učitel musí nechat rodiče mluvit bez přerušování);
4. plurál (při hledání řešení učitel do svých vět záměrně vkládá plurálové formy: “společně na něco přijdeme…”);
5. zápis (při případné stížnosti rodiče k vyšším orgánům má škola důkazní břímě, chrání učitele před jeho kreativní pamětí, umožní učiteli strukturovat myšlení rodiče);
6. dohoda (dohoda o dohodě budoucí – U se bude stížností zabývat, provede její vyhodnocení);
7. termín příští schůzky a zpětná vazba.

Zajímavé byly závěrečné výzvy vůči učitelům:

• Rodič, který přichází, chce spolupracovat!
• Rodič své dítě vychovává, jak nejlépe umí!
• Pedagogická fakulta existuje, rodičovská nikoliv!

Kde hledat inspiraci? Např. v knize Rodiče – nečekaní spojenci, kterou si můžete zdarma stáhnout na webu Člověka v tísni, případně ji již brzy naleznete v MAPí knihovničce v Městské knihovně MH.

Pětihodinové setkání s Davidem Čápem nebylo promarněným časem. Lektor byl příjemný, velmi erudovaný, vtipný, pohotový. Jeho poznatky pro učitelskou praxi byly velmi přínosné, v mnoha případech snadno aplikovatelné i do rodinného života.