1. 7. 2023 – 31. 12. 2025 Místní akční plán pro rozvoj vzdělávání v ORP Mnichovo Hradiště

Aktuální informace

Tři metodici prevence a dvě psycholožky se sešli na jarní schůzce školních metodiků prevence. Čemu jsme se věnovali? První téma souviselo s bezpečností na internetu. Jednak jsme si ještě zhodnotili podzimní workshop pana Traxlera o kyberšikaně a dalších nebezpečích na internetu, který byl věnován především rodičům. Aktuálním tématem pak byl film V síti, především jeho školní verze. Z diskuse vyplynulo, že na místním gymnáziu již mají konkrétní termín projekce pro primu až kvintu (resp. 1.A). Po zhlédnutí filmu má následovat diskuse s odborníkem (ve spolupráci s organizací SEMIRAMIS), po návratu do školy pak mají probíhat třídnické hodiny zaměřené na témata filmu.
Iva Štrojsová bohužel konstatovala, že ze zamýšlených výjezdů sešlo (jedna škola námi poptávanou relaxační místnost zrušila, druhá škola neodpověděla). Dobrou zprávou je naopak probíhající práce na opravě dopravního hřiště. Pozitivní je též na začátku března otevřené nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (bývalá ševcovna u náměstí). Pracovníci NZDM nabízejí v dopoledních hodinách exkurze v zařízení.
Po přehledu proběhlých a připravovaných akcí MAP, které souvisejí s prací ŠMP, se přítomní věnovali třídnickým hodinám – nástroji primární prevence. Slova se ujal pan Medlík (metodik prevence na ZŠ Sokolovská, který vysvětlil, jak nejednoduché, ale zároveň efektivní je využíti třídnických hodin. Na ZŠ Sokolovská jsou pevně zakotvené v rozvrhu již třetím rokem. Učitelé jsou vybaveni metodikami, absolvovali též školení na komunikaci s rodiče, s žáky apod. Na gymnáziu jsou třídnické hodiny pevně dány v primě a 1.A, dále se pravidelně uskutečňují v sekundě a v tercii. Na ZŠ Studentská bohužel třídnické hodiny jako funkční preventivní prostředek podle slov Lucie Beranové (metodička prevence na ZŠ Studentská) nefungují. Z proběhlé diskuse jasně vyplynulo, že pokud třídnické hodiny neslouží k vyřizování oml)uvenek a podobných formalit, jsou velmi efektivním preventivním nástrojem. Snižuje se následně počet problematických situací, třídní učitel má více času na setkání se třídou i jednotlivými žáky, což je ke prospěchu věci.
Posledním tématem bylo dojíždějící dítě. Bavili jsme se především o tom, jak jsou řešeny ranní a odpolední chvíle, kdy dítě přijíždí do školy a kdy naopak čeká na spoj či rodiče, který jej dopraví domů. Na ZŠ Sokolovská i na GMH je možný vstup do budovy pomocí karty. Ráno je pak vyhrazena učebna s dozorem, v níž mají děti pobývat. Obě školy se snaží v rámci rozvrhu zohledňovat odjezdy vlaků či autobusů. Na ZŠ Sokolovská je pak v odpoledních hodinách bohatá nabídka kroužků. Problémem ale zůstává fakt, že část dětí na kroužky z nějakého důvodu nechce, dává přednost potulování se po náměstí, v oblasti podloubí, lesoparku u ZŠ Studentská a podobným místům.
Na základě těchto poznámek se diskuse stočila k rizikovým místům ve městě.  Iva Štrojsová se obrátí na pana Koženého z městské policie a NZDM s dotazem týkajícím se rizikových míst a činnosti těchto organizací v daných lokalitách.
Příští setkání ŠMP je naplánováno na středu 30. 9. 2020.
Sepsala: Mgr. Iva Štrojsová

Úterní odpoledne (3. března), více než dvacet žáků v jedné z učeben místního gymnázia. Úderem třinácté hodiny začíná již třetí setkání žákovských projektů. Zástupci sedmi týmů tvoří dvojice v rámci ledolamky – povídají si, co zajímavé se jim dnes stalo a co zajímavého se zatím stalo v jejich projektu. Po úvodní hře, která napomohla připomenutí jednotlivých projektů i zmapování situace, v které se právě nacházejí, přecházíme k práci v týmech. Úkolem žáků je ve zhruba dvaceti minutách probrat s kolegy, co se jim daří, na čem potřebují zapracovat, kde práce vázne. Přítomní zodpovědně vyplňují kolonky v pracovním listě.

Po společném sdílení se přesouváme k plakátům, které měli skupiny na dnešní setkání přinést. Bohužel ne každému týmu se tato práce podařila. Při společné diskusi oceňujeme barevnost plakátu k projektu Rozkvět Modrého kamene či nápaditost projektu Střecha nad křídly. Zde se však spíše než o plakát jedná o briefing paper. Žáci se dozvídají rozdíly mezi plakátem, pozvánkou a briefing paperem i možnosti jejich použití. Mluvíme především o tom, proč je dobré plakát vytvořit, nač se při jeho tvorbě zaměřit, kdy a jak je možné jej použít.

Poslední část práce se věnuje rozpočtu a medializaci. Řešíme, že je potřeba v řádu dní napsat, jak vysokou částku a nač přesně si některé týmy ještě vyzvednou. Jeden z týmů si poradil po svém, žádné finance nepotřebuje, další již má dokonce i vyúčtováno. Článek se podařilo umístit do místního tisku jedné skupině, ostatní psaní teprve čeká. V závěru si sdělujeme, kdy se příště, na již poslední pracovní schůzce setkáme, žákům je slíbeno, že k nim v horizontu zhruba dvou týdnů dorazí i formulář pro zhodnocení projektu – závěrečná zpráva. Právě jim a výsledkům projektů se na dubnové schůzce budeme věnovat.

Sepsala: Mgr. Iva Štrojsová

Interaktivní soutěž Rozpočti si to! zahájila v úterý 3. 3. 2020 svůj 7. ročník v kategorii 1. stupeň základních škol. Pořadatelem je společnost yourchance a její projekt Finanční gramotnost do škol. Hra prověřuje finanční gramotnost na českých školách a každoročně se jí účastní přes tisíc žáků základních a středních škol. Přidejte se letos také Vy!

Smyslem interaktivní hry Rozpočti si to! je rozvinout finanční gramotnost účastníků – žáků základních a středních škol, jejich rodičů a učitelů, a to zejména v tématu domácího hospodaření.

On-line část soutěže probíhá ve webové aplikaci Rozpočti si to! 1st, která týmy provází zábavnými soutěžními úkoly. Stejně jako v loňském roce i letos má hra šest kategorií úkolů, ze kterých si týmy mohou vybírat. Kategorie jsou různě zaměřené, aby se mohly zapojit jak děti s intelektovými schopnostmi, tak děti s uměleckými či jinak tvořivými dovednostmi. Dvě kategorie úkolů se zabývají finančně gramotným člověkem a správným hospodařením, další čtyři kategorie se věnují výukovým nástrojům jako internet a obrázky, psané slovo, videa a prezentace, hry.

Cílem týmů je nasbírat co nejvíce virtuálních zlatých herních mincí, tzv. chechtáků. Úspěch ve hře záleží na kreativitě, aktivitě a vědomostech. Je možné plnit jen některé úkoly. Pro postup do finále je však zapotřebí nasbírat dostatečné množství chechtáků. Nejúspěšnější týmy postoupí do velkého pražského finále, které se uskuteční 11. června 2020 v Národním technickém muzeu. Během finále budou mít týmy za úkol představit porotě a ostatním účastníkům co nejzajímavějším způsobem svoji finančně gramotnou postavu, kterou si v on-line části vytvoří. Dále pak všem sdělí tři nejdůležitější poznatky, které si ze soutěže odnáší.

Jak se soutěží?

Soutěží se v týmech o dvou až čtyřech žácích a jedné dospělé osobě, která funguje také jako hlavní kontaktní osoba. Alespoň dva členové týmu musí být z dané věkové kategorie, tedy z 1. stupně ZŠ. Jeden dospělák může být kontaktní osobou pro více týmů. Týmy mohu být školní, kdy je dospělou osobou učitel, mohou to však být také rodinné týmy, kdy je dospělou osobou jeden z rodičů nebo oba rodiče a jejich děti. Registrace probíhá přímo ve webové aplikaci !

Žáci, kteří se účastní projektových dnů Rozpočti si to! 1st v termínu soutěže, budou mít možnost během něj zpracovat některé soutěžní úkoly.

“Rozpočti si to! je unikátní svým komplexním přístupem k osobnímu rozvoji. Podporuje získání a rozvoj zdravých finančních návyků, seznamuje žáky s důležitými pojmy z oblasti rodinného rozpočtu, a navíc rozvíjí jejich schopnosti týmové spolupráce, podnikavosti a digitální gramotnosti. Velkou přidanou hodnotou je také rozvoj kreativity, která umožňuje nacházet nové způsoby řešení různých životních situací a reagovat tak pohotově na požadavky dnešní doby, ” vysvětluje přínos soutěže Gabriela Křivánková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady yourchance.

Přínosem soutěže je také předcházet nezdravému zadlužování, získat zdravý vztah k penězům, návyky do života a zejména vyvolat diskusi o financích hravou motivující formou. Žáci při hře často zjišťují, že spoustu věcí vlastně kupovat nepotřebují, naučí se spořit a více přemýšlet o svých příjmech i výdajích a také o tvorbě finanční rezervy. Loni bylo žáky často zmiňovaným přínosem soutěže stmelení se spolužáky v týmu. Sekundárním přínosem pak bylo zjevné zlepšení prezentačních dovedností členů týmů.

Více informací o soutěži najdete na stránkách hry Rozpočti si to!  S dotazy se obracejte na metodičku soutěže Michaelu Škorničkovou,  metodikzs@yourchance.cz .

V rámci setkání malotřídních škol zavítáme do přípravné třídy při ZŠ Sokolovská. Její třídní učitelka Mgr. Šárka Coufalová seznámí účastníky z chodem “přípravky” a odpoví na všechny zvídavé otázky.

Pokud se budete potřebovat na cokoli doptat, obraťte se na Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514).

Registrace je nutná ZDE.

V rámci 6. setkání pracovní skupiny pro matematickou gramotnost a k rozvoji potenciálu každého žáka se uskutečnil seminář na téma Rozvoj předmatematických dovedností v prostředích Hejného metody (lektorka Mgr. Eva Šubrtová), který přilákal ve čtvrtek 27. února 2020 sedmnáct zájemkyň z řad učitelek mateřských a základních škol. Přítomné dámy hned v úvodu řešily konkrétní úlohy, během nichž měly sledovat svou vzájemnou interakci, tedy o čem diskutují, co všechno dělají. Jedna skupinka se věnovala práci s papírem (papírnictví), stříhání konkrétních tvarů, druhá skupina pak práci s plochými dřevěnými tvary různých velikostí a barev (podlaháři), třetí skupina stavěla městečko Krychlov z pěnových kostek (stavitelé) a čtvrtá skupina, rozdělená do dvou dvojic, ještě v rámci jedné dvojice vystavěla z dřevěných dřívek obrazec, který měl na základě popisu vystavět i druhý z dvojice. K čemu při plnění úloh docházelo? Došlo na zábavu, diskuse, soustředění, pozorování, spolupráci (pomoc), trpělivost, soutěživost, metodu pokus-omyl  (zkušenost), více řešení…

Účastnice se tak seznámily s prací v různých prostředích, která mají velký význam v Hejného metodě. Děti ocitající se v těchto prostředích často a pravidelně se v nich dobře orientují a postupně zvládají obtížnější úlohy. Učí se vzájemně spolupracovat a diskutovat, mají radost z objevitelské činnosti a nebojí se chybovat (metoda pokus-omyl).

Dozvěděly jsme se základní informace o podstatě Hejného metody, připomněly jsme si důležitost kritického myšlení a lektorka též poukázala na to, že matematika je univerzální prostředek pro rozvoj myšlení. Připomněla též důležitou posloupnost pro Hejného matematiku: reálná zkušenost – její uchopení mateřským jazykem – zobecnění zkušeností.

Došlo i na zhlédnutí dvou krátkých videí, po nichž následovala analýza chování dětí, jež byly na videích zachyceny. Lektorka “vypíchla” nutnost na děti nepospíchat, dát jim dostatek času a přistupovat k nim s trpělivostí.

Zdůraznila též důležitost písní a rytmizování, neboť hudební rytmus je rytmus matematický, snadno zapamatovatelný, pravidelný. Vyzkoušely jsme si i práci s krokovacím pásem, kdy dochází k zapojení maxima smyslů v poměrně jednoduché aktivitě, děti číslo vidí, slyší, vytleskají, odkrokují.  Došlo i na řadu úloh s pěnovými barevnými kostkami – postavit libovolný objekt a následně ho pojmenovat (velmi kreativní aktivita), postavit věžičky, jakoukoli krychlovou stavbu, stavbu podle obrázku, vláček podle obrázku atd. – a v závěru též na představení “autobusu”. O co v “autobusu” jde?

“Cestující představují dřevěné figurky, které nastupují a vystupují do autobusu (výtvarně upravená krabice bez víka, do které figurku vkládáme a zase je vyndáváme) v jednotlivých stanicích na trase (u židle, u piana). Děti mají za úkol sledovat, jak se mění počet cestujících ve voze, kolik panáčků nastoupilo či vystoupilo v jednotlivých stanicích a kolik jich dojelo do cílové stanice. Na reálném a praktickém příkladu tak děti samostatně počítají v oboru do desíti.” (citováho z webu www.h-mat.cz)

Tříapůlhodinový seminář utekl neuvěřitelně rychle, nebyl prostor na nudu, práce v prostředích Hejného metody zaujala všechny zúčastněné. Věříme, že ani jejich školkové či školní děti nebudou ochuzeny o některé z praktických cvičení.

Zájemcům doporučujeme zhlédnout příručku o Hejného metodě pro mateřské školy (Hejného-metoda-příručka-pro-MŠ).

Záznam_PS pro matem.gramotnost_27.2.2020

 

Připomínkování dokumentů. To byla hlavní náplň únorové schůzky PS pro regionální vzdělávání a participaci žáků. Na první pohled nudná záležitost se ale díky chuti a zápalu přítomných změnila v besedu o tématech, která se současného výchovně-vzdělávacího procesu týkají: frontální vyučování a jeho přínos pro rozvoj dovedností žáků, efektivní nastavení spolupráce mezi rodinou a školou, možnosti, které obě dvě instituce mají, podněty pro rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti a pregramotnosti v rámci rodiny, individuální zrání dítěte a reálné požadavky školy na dítě. Při procházení tabulek SWOT analýzy jsme narazili i na otázku nedostatečně rozvíjených nadaných dětí, emoční a sociální nezralost nejen některých předškoláků, ale i žáků mnohem starších (spojené např. s přechodem na druhý stupeň), u některých vyučujících odborných předmětů chybějící práci s textem a rozvoj čtenářských dovedností (stále existuje u části pedagogů názor, že čtenářství a porozumění textu se rozvíjí na hodinách češtiny, ne zeměpisu či chemii). U matematické gramotnosti jsme se shodli, že problémy s exekucemi a podobnými životními situacemi, nepramení jen z toho, jak je na školách učena finanční gramotnost, ale i z (ne)uvědomování si následků svého rozhodnutí, z touhy mít vše hned.

V části věnované tématům místně zakotveného učení jsme se seznámili se vznikající databází odborníků, zjistili jsme, v které fázi se nachází práce na MAPím pexesu (Ekosystém Jizera) či na geostezce, která vzniká u ZŠ v ulici Studentská. Spolupráce s muzeem na tvorbě vzdělávacích programů pro druhý stupeň ZŠ se již dostala do další fáze. Existuje již základní nabídka témat, v současnosti se ve spolupráci s GMH vytipovávají ta témata, které se připraví pro školní rok 2020/2021. Máme se tedy na co těšit.

Přítomní si též mohli prolistovat knihy přinesené především pro práci s dětmi MŠ či prvního stupně: Hravouka a Montessori aktivity pro děti. Vzhledem k tomu, že jsme velkou část společné schůzky věnovali práci na aktualizaci dokumentů, téma místně zakotveného učení v Mnichově Hradišti zůstává na podzimní schůzku. Ještě předtím se členové sejdou v sobotu 25. 4. 2020 ve Volnočasovém centru na Guerilla gardening (GG). Akce bude otevřena pro veřejnost, přijít tedy můžete po předchozím přihlášení i Vy. Lektorsky nás dopolednem (9:00-12:15 h) provede paní Barbora Kulichová. Součástí bude nejen úvod do tématu, ale též výroba koulí s osivem a jejich výsadba v okolí. Jste srdečně zváni!

Sepsala: Iva Štrojsová

Záznam_PS Participace_region_26.2.2020

V pořadí třetí setkání tvůrců první kněžmostské hledačky se odehrálo převážně venku, na vycházce obcí. Procházeli jsme místy, která by se mohla stát součástí hledačky, a přemýšleli jsme, jak se o nich dozvědět více, jak je využít pro tajenku a jaké indicie nám mohou poskytnout. Samozřejmě jsme věnovali pozornost domům na náměstí a jejich půvabným portálům. Zkoumali jsme kříž před kostelem sv. Františka Serafinského a kostel samotný, vydali jsme se ke Kněžmostce a představovali si, jak to tam asi kdysi zapáchalo, když koželužna byla ještě koželužnou. Nezapomněli jsme ani na pamětní desku Bělobora Bernarda a půvabnou historickou dřevěnku. Vše zajímavé jsme fotili, zapisovali, pečlivě prohlíželi. Zima byla pořádná a dokonce přišel sníh s deštěm, ale vydrželi jsme a dokonce se chvilku ohřáli při prohlídce krásné skautské klubovny. Děkujeme všem vytrvalým questerům a paním knihovnicím za občerstvení a zázemí! Příště se sejdeme opět ve středu 18. března v 15:00 hodin v kněžmostské knihovně. Dokončíme průzkum obce a pustíme se do psaní hledačky.

Sepsala: Blažena Hušková

Máme za sebou tři velmi intenzivní dny (23.-25. února 2020) v Litomyšli na vzdělávacím festivalu Nakopněte svoji školu. O různorodá témata, inspiraci, diskuse, vzájemná sdílení i setkání se zajímavými lidmi nebyla nouze. Festival se navíc konal v kouzelném prostředí Zámeckého návrší, v těsné blízkosti litomyšlského zámku. Za MAP II Mnichovohradišťsko tentokrát vyjelo pět zástupkyň (zatím nejpočetnější skupina) – Lenka Sosnovcová, ředitelka GMH, Helena Kaluhová a Blanka Černá, bakovské paní učitelky, a Martina Kestnerová a Markéta Tomášová,  zástupkyně realizačního týmu. V Litomyšli nás čekalo dalších zhruba 170 účastníků a na 30 lektorů a vystavovatelů a neuvěřitelný genius loci. Každá z nás si do svého pracovního života odnesla něco svého – někdo si možná oživil samu podstatu výchovy a vzdělávání díky zajímavým přednáškám, další se obohatil o zajímavé tipy na pomůcky a knihy, metody či aktivity do výuky, my z realizačního týmu máme řadu kontaktů na lektory, které bychom rády zprostředkovaly mnichovohradišťským zájemcům.

Úvodní den patřil krátkým inspirativním přednáškám, které se střídaly ve 20minutových blocích a udržovaly nás ve střehu. Např. hned v úvodní přednášce nás zaujal Jan Hábl, vysokoškolský pedagog a komeniolog, který připomněl 350. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského a jeho největší nedokončené dílo s názvem Obecná porada o nápravě věcí lidských – spolu s přednášejícím jsme se tedy mohli zamyslet nad budoucností lidstva a oddechnout si nad Komenského konstatováním, že „lidskost lidí sice není docela v pořádku, ale není úplně ztracena“. Koho by zajímalo více informací, nahlédněte na web celonárodního kulturně-vzdělávacího projektu Komenský 2020. Jan Hábl se na programu objevil i v pondělí, kdy se ve svém 20minutovém vstupu zabýval otázkou, zda je možné naučit (se) dobru? Připomněl např. osobnost Platona, Rousseaua a nezapomněl samozřejmě ani na Komenského pedagogickém myšlenky. Učitelé by měli být nositeli dobra a hlavně nebýt „samosvojní“, jen tak mohou působit na své žáky.

Vladimír Dobeš, druhý z řečníků, trenér a poradce v oblasti odpovědné spotřeby a výroby ve firmách v ČR i v zahraničí, spoluzakladatel demokratické školy Donum Felix, se zamýšlel nad stále rychleji se měnícím světem, který proměňuje i požadavky na vzdělávání, a pozval nás na Konferenci svobodných škol do Svitav (27. 11. 2020), kde budou řečníky např. Jana Nováčková, Jaroslav Dušek či právě Vladimír Dobeš.

Reprezentantem byznysu ve vzdělávání je Ondřej Kania, zřizovatel Pražského humanitního gymnázia a amerických škol v Praze, Brně a Bratislavě, jenž se pochlubil svými úspěchy při řízení svých čtyř škol. Otázkou zůstává, nakolik by měl být jeho americký model inspirací pro český vzdělávací systém?! Tomuto mladému muži však nelze upřít úspěšnost, s jakou jeho podnikání roste.

Příjemným odlehčením byl Martin Jaroš, marketingový a reklamní expert žijící v Kataru se svou maďarskou manželkou, mj. učitelkou. Zavzpomínal na své studijní počátky, pobavil nás střípky ze života své manželky a nabádal ke spolupráci a koncepčnímu uvažování.

Silvie Lauder, redaktorka časopisu Respekt, nabádala přítomné učitele k podpoře rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení u jejich žáků. I my v projektu ctíme nutnost předat dětem či učitelům tyto dovednosti, proto je řada našich aktivit zaměřena na tuto problematiku (připomínám např. náš prosincový seminář Zpravodajství – jak se orientovat v médiích či valentýnský seminář Rozvíjíme čtenářskou gramotnost s naučným textem).

Ředitel vzdělávacího centra TEREZA a spoluzakladatel projektu Učíme se venku Petr Daniš nám není neznámý – v Mnichově Hradišti prezentoval své aktivity v průběhu prvního projektu MAP I Mnichovohradišťsko, na podzim 2017. Opakovaně připomíná výhody učení venku: „99,9% lidské historie se učení odehrávalo s využitím skutečného světa. Teprve v posledních 100 letech jsme ho strčily do krabičky, které říkáme třída.“

Kromě Jana Hábla vystoupila se svým příspěvkem v úterý i Hana Košťálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu a lektorka, jež se zamýšlela nad profesním učením učitelů, které je podle slov Erika Hanusheka (2005) zklamáním pro všechny  – nevede k takovým změnám v práci učitelů a škol, které by měly viditelný dopad na učení dětí. Co tedy můžeme dělat, aby se úsilí, čas i peníze vynaložené na profesní učení učitelů vyplatily? Klíčové je propojení potřeb žáků s potřebami učitele, nezbytná je též kolegiální podpora učitelů a mentoring.

Michal Orság, ředitel vzdělávacího centra EDUkační LABoratoř, propagoval formativní hodnocení zaměřené na průběžné zpětné vazbě, stanovování cílů a kritérií úspěchu, monitorování pokroku, práci s chybou a individuální rozvoj každého žáka. Nezbytné je podle něj poskytovat zpětnou vazbu, která má smysl a je základem efektivní výuky. Poskytl i možný postup změn při zavádění formativního hodnocení.

Ze židlí nás všechny zvedl Dieter Schwartz, učitel, dirigent symfonického orchestru a skladatel, poradce alternativních škol, lektor intuitivní pedagogiky, s jejíž podstatou nás seznámil, stejně tak i s Pärovými hrami, které jsme si mohli sami vyzkoušet.

Přednáškový blok pak zakončily Silvie Pýchová (spoluzakladatelka Centra kompetencí, ředitelka SKAV, z.s., koordinátorka iniciativy Úspěch pro každého žáka) a Dorota Madziová (certifikovaná lektorka metody Mapování kompetencí CH-Q v Česku) svým vstupem orientovaným na kariérové poradenství a jeho stále větší důležitost v současném, dynamicky se měnícím a pro člověka složitém světě.

Přednáškové bloky byly tematicky velmi rozmanité, o to více zajímavější a nabízející vhledy do mnoha oblastí pedagogického světa. Nicméně v Litomyšli jsme nežili pouze přednáškami, své nedílné místo mají i nevšední večerní programy. Například nedělní večer jsme si zpestřili dobrodružstvím v chrámu Nalezení sv. Kříže, cenné barokní památce, kterou jsme měli možnost poznat pomocí šifrovačky, jež nás provedla celým prostorem kostela a dovedla až na vyhlídkovou terasu, odkud jsme měli celou večerní Litomyšl jako na dlani. Novinkou letošního ročníku bylo noční „rychlé rande“ (Speed dating, v našem podání Speed edu-dating), kde jsme se hledali a nacházeli, respektive propojovali naše zkušenosti a potřeby. Ač nešlo o hromadnou záležitost, přesto bylo zajímavé blíže poznat účastníky festivalu, s nimiž jsme se v následujících dvou dnech potkávali na každém kroku.

Ani letos nechyběly rozhovory DVTV, tentokrát s Danielou Drtinovou, která vyzpovídala jednak Milana Hejného (pedagoga, matematika, zakladatele Hejného metody), dále Kovyho (Karla Kováře, youtubera, vlogera a moderátora) a jako poslední Barboru Bühnovou, IT expertku, proděkanku pro průmyslové partnery Fakulty informatiky). Šlo o nesporně zajímavý zážitek být přítomen u natáčení rozhovorů.

Díky Janě Mackové, manažerce projektu ŠKOLA V INDII, dobrovolnici tělem i duší, jsme měli možnost seznámit se s misí v indickém Biháru, nejchudším státě Indie s místy až 50procentní negramotností, kde byla v rámci projektu na zelené louce postavena škola pro 150 dětí. Velmi poutavě pohovořila o své multifunkčnosti (zároveň byla ředitelkou, školnicí, zdravotnicí atd.), nutnosti být velmi kreativní a umět improvizovat v místech, kde se začínalo se vzděláváním doslova od nuly. Buďme tedy vděční za to, jaké školství máme v České republice. V průběhu festivalu jsme měli možnost přispět na chod školy, nicméně tuto možnost máte i vy prostřednictvím příspěvku na transparentní účet: 2200500498/2010.

Pondělní večer byl zakončen naprosto fantastickým bubnováním s Pavlem Jasanským, muzikoterapeutem, lektorem hudebních dílen a výrobcem hudebních nástrojů. Pavel nás učil vnímat rytmus prostřednictvím hry na tělo, posléze i pomocí rytmických cvičení a hry na západoafrické bubny – nikdo z přítomných neodcházel nespokojený, všichni jsme se prostřednictvím bubnování „občerstvili“ po náročném dni a připravili na poslední festivalový den.

Jak pondělní odpoledne, tak úterní dopoledne se nesly ve znamení workshopů. Každá z nás měla zapsaný jiný, já jsem si např. užila perfektní zážitkovou pedagogiku v podání Renaty Trčkové z Letní školy Lipnice, bojovala jsem proti syndromu vyhoření se Zuzanou Labudovou, která nám přiblížila jednotlivé fáze syndromu, uvedla jeho příčiny i způsoby, jak proti němu bojovat. Tečkou za festivalem se pro mě pak stal workshop přibližující různé aktivizující metody do výuky s Jitkou Laubovou.

Nutno uvést, že po celou dobu o nás bylo skvěle postaráno – přestávky vyplněné coffee breaky byly občerstvující doslova a do písmene, pondělní raut byl pastvou pro oči i pro naše žaludky a postaráno o nás bylo i při samotném závěru festivalu, za což patří pořadatelům této akce nesmírný dík.

Zajímají vás ještě další podrobnosti z průběhu festivalu? Které workshopy jsme absolvovaly? Jací lektoři nás zaujali více, jací méně? Myslíte si, že jsme nakopnuty do naší budoucí práce? Ozvěte se nám (marketa.tomasova@mnhradiste.cz), v případě zájmu pro vás připravíme sdílení z této inspirativní akce.

Sepsala: Markéta Tomášová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Předškoláci z MŠ Jaselská a MŠ Mírová strávili čtvrteční dopoledne (20. února 2020) s čerticí Dorkou a spisovatelkou Klárou Smolíkovou – dalo by se napsat, že se do knihy “zakously”. Děti aktivně odpovídaly na otázky, kdo je to spisovatel, co dělá, kdo maluje knížky či zda znají nějaké knížky Kláry Smolíkové. Zkoušely též z přebalu knihy odhadnout její obsah, lektorka se zaměřila též na komiksy. Děti skvěle spolupracovaly, jejich odpovědi byly mnohdy originální a vtipné – zkoušely vzít nohy na ramena, do pracovních listů malovaly, jak chytají autobus, letadlo či rýmu, sehrály jednoduché scénky, v nichž česaly hrušky, honily mléko, které jim uteklo, všechny si pak vyzkoušely, jaké je to být jako na trní. Protože jim “uletěly včely”, pomocí grafomotorického cvičení je vracely zpět do úlu, malovaly čerta na zeď (doslovně), takže v závěru se dalo říct, že se se všemi úkoly zdárně “popraly”. Věříme, že se děti obohatily o nová slovní spojení, která si snad již budou pamatovat. A pokud je problematika těchto slovních spojení zaujala, již nyní se mohou těšit na novou knihu, kterou Klára Smolíková pro dětské čtenáře připravuje, a sice Kvídovy přeslechy.