Říjnové odpoledne se zbytky podzimního sluníčka svítí do tváří přítomných. Sedíme kousek od tzv. Benešovky. Odpolední setkání zaměřené na sdílení toho, co chápeme pod pojmem místně zakotvené učení, končí. Skupinka přítomných přemýšlí nad tím, co se jim po dvou hodinách strávených s tímto tématem honí hlavou. Dobrá nálada a příjemný pocit z prožité chvíle naplňuje prostor mezi nimi.

A co všechno tahle šestice žen zažila? Vše začalo ve čtvrtek 8. října 2020 krátce po šestnácté hodině, kdy jsme se sešly před budovou mnichovohradišťského Volnočasového centra. Během úvodní otázky: Co vás sem dnes přivedlo? se průvodkyně oním odpolednem, Iva Štrojsová, dozvěděla mimo jiné to, že Stáňa a Lucka mají v tomto školním roce nový vyučovací předmět Regionální vzdělávání a že by uvítaly určitou inspiraci. Již nyní si např. vyzkoušely se svými žáky mnichovohradišťský quest, přemýšlejí také nad tématem ulic a domovních znamení. Zjistily jsme též, že každá z nás má určitou představu o tom, co by místně zakotvené učení (MZU) mohlo být. První aktivita byla zaměřena na rysy MZU – přítomné si v pracovním listu zaškrtávaly, co děti/žáky učí a co by učit chtěly. Z následné diskuse vyplynulo, že mnohé z bodů splňujeme již nyní. Objevily se též první otázky: Existuje nějaká regionální učebnice pro Mnichovo Hradiště? Učíme o Hradišti, nebo prostřednictvím Hradiště? Využívají se místní reálie ve výuce?

Při přechodu na druhou zastávku naší procházky jsme si stihly říci, že učebnice není, nejbližší zpracovává oblast Sobotecka. Zdá se nám též, že místní reálie se využívají především na prvním stupni, na druhém pak např. při hodinách dějepisu, zeměpisu, přírodopisu. V ostatních předmětech nám připadá využití spíše sporadické. Ale třeba je realita mnohem barvitější.

Na druhém zastavení, kousek od kovové brány k zámku, se Iva s Blážou snažily rozklíčovat podstatu MZU a rozdíl mezi tím, když učíme pouze o místě a když učíme prostřednictvím místa. O místě dnes určitá část učitelů učí – např. zakomponuje postavu Václava Budovce, Albrechta z Valdštějna, baroko učí na barokních stavbách apod. Učení prostřednictvím místa (tedy MZU) v sobě však obsahuje hlubší zapojení – žáci sami řeší určitý problém, hledají řešení, vstupují do kontaktu s lidmi v komunitě, jedná se o praktické činnosti, často vázané na životní prostředí v širším slova smyslu. Je tu výrazná aktivita žáků, vycházející z aktuální situace a z nápadů žáků. Žák není pasivním příjemcem, ale velmi aktivním tvůrcem. Nejde jen o to využít téma a vložit jej jako příklad do běžné hodiny. S tématem se živě pracuje skrze myšlenky a činy dětí, rozvíjí se nejen jejich znalosti, ale ve velké míře i kompetence.

Iva na příkladu projektu Dej zeleni zelenou ukázala, jak je možné realizovat celoroční projekt s jednou třídou. Cílem zde bylo jednak naplnit ŠVP (CEJ a OBV), ale zároveň aktivovat žáky pomocí konceptu MZU. Z diskuse vyplynulo, že tímto konceptem lze učit různá témata, ale ne všechna. Někdy to prostě jde celkem jednoduše, jindy to nejde. Zároveň se jedná o časově i organizačně náročnou práci, není jednoduché takto učit. MZU jaksi požaduje motivovaného a rozhodně všímavého učitele. MZU je velmi zážitkové a prožitkové učení pro všechny, jichž se týká, žáky, učitele i jejich okolí.

Když jsme se tak dívaly na oprýskanou zámeckou zeď, napadl nás jako příklad vzít děti před tuto zeď. Zeptat se, co je napadá. Určitě by padlo i to, že je zeď oprýskaná, a otázka, proč se o ni někdo nestará. Prostor pro MZU by byl vytvořen. Kdo má zeď na starost? Proč se nic neděje? Můžeme se o nápravu postarat nějak my? … Než jsme se vydaly na další zastávku, Iva položila další ze svých otázek, nad kterou měly přítomné přemýšlet: Jak příběh tohoto místa/města souvisí s příběhem našeho regionu či naší vlasti?

Posledním místem procházky byla zídka poblíž tzv. Benešovky. Každou z nás napadla nějaká odpověď na otázku položenou u zámku. Na historickém pozadí jsme si ukazovaly příklady pro MZU. Historie míst a obce jsou celkově dobrým bodem pro MZU. Blažena rozvedla myšlenku zapojení vývoje obce – stojí za to si všímat například výrazných budov kolem nás (ať již krásných, nebo zdevastovaných). Při pohledu na naproti stojící „Cajk“ Stáňu napadlo, že by mohly s dětmi přemýšlet nad tím, co se v dané budově odehrávalo dříve? Co je potřeba pro to, aby se změnilo využití budovy? Jak se taková změna schvaluje? Nápad na rolovou či simulační hru byl na světě.

Z rozhovorů vyplynulo, že s v případě předmětu Regionální vzdělávání sice nejedná o MZU, ale že obě dvě příprava velmi baví. Iva z vlastní zkušenosti uvedla, že začínat je třeba postupně drobnými krůčky, mapováním příležitostí a možností. Čas na velké akce a projekty musí uzrát. Především je skvělé, že se v našem městě něco takového, jako je předmět Regionální vzdělávání, vůbec děje. Je to pozitivní zpráva.

Míšu napadlo, že by bylo možné navázat na spolupráci s místním muzeem či pracovní skupinou pro regionální vzdělávání a participaci žáků. To, co Stáňa s Luckou dělají, by se mohlo propojit s aktivitami, které již existují: on-line sborník pracovních listů či databáze místních odborníků. Kolegyně ze ZŠ Studentská se chystají v rámci svého předmětu i na exkurzi i místním řemeslníkům. Chtějí, aby si žáci věděli rady v životě. Při návštěvě autoopravny doufají, že žáky napadnou i další témata: např. cena práce v naší ekonomice, péče o zaměstnance, podmínky pro získání živnostenského oprávnění či práva a povinnosti českých živnostníků. Objevení souvislostí a porozumění jim je důležité a MZU tuto možnost jednoznačně nabízí.

Markéta na závěr dodala, že pokud by byla učitel, chtěla by svůj sabatikl (tvůrčí volno) strávit právě tím, že by si mapovala terén pro místně zakotvené učení.

Iva s Blaženou provázaly procházku s otázkami, kterými je možné vzbudit v dětem zájem o téma. Patřily mezi ně například tyto:

Na která tři místa byste děti v MH vzaly, kdybyste jim chtěly ukázat hybatele zdejší ekonomiky? Kde by se v MH mohl stát zázrak? Které místo je podle vás v MH magické? Kdybyste měly vzít své žáky k někomu na odpolední návštěvu, ke komu by to bylo? O kterých věcech si v Hradišti nyní cvrlikají vrabci? K čemu byste mohly v Hradišti přizvat děti? Kdybyste měli najít místo, kde se rodí nápady, které by to v MH a okolí bylo? Pokud byste mohli proměnit čarovným proutkem v MH jednu věc, která by to byla?

Otázky nás provázely po celou dobu a my jako v dobách Sokratových na ně hledaly odpovědi. Jednou z nich bylo i zjištění, že MZU či alespoň krůčky k němu vedoucí stojí za to vyzkoušet. Je totiž skvělé učit děti navazovat na to, co nás přesahuje.

Sepsala: Iva Štrojsová

Ode dneška (14. 10. 2020) platí v oblasti školství nová omezení s ohledem na krizová opatření vlády. Nahlédněte na web MŠMT, kde naleznete přehled informací k těmto opatřením. Informace jsou průběžně aktualizovány.

Po zářijové návštěvě spisovatelky Kláry Smolíkové v ZŠ Bakov nad Jizerou se dočkali i žáci ZŠ Klášter Hradiště nad Jizerou a ZŠ Kněžmost. Na Klášteře to byli konkrétně druháci a třeťáci, v Kněžmostě pak čtvrťáci. Děti jistě ocenily skutečnost, že se potkaly s někým, kdo knížky tvoří, dozvěděly se mnohé o komiksech, byly neustále zapojené.

Níže hodnocení paní knihovnic z kněžmostské knihovny, u nichž se akce uskutečnila:

“Projekt paní spisovatelky Kláry Smolíkové posuzujeme z pohledu knihovnic jako velmi kvalitní vzdělávací program pro děti. Z ohlasů pedagogů a dětí, kteří se projektu zúčastnili, je také patrné, že program velmi zaujal. Již předem byla jedna třída seznámena s tvorbou paní spisovatelky, kdy děti obdržely do třídy několik zajímavých knih. Následně byly knihy zařazeny do čtenářské dílny, kde každá kniha má zpracované otázky k obsahu. Součástí projektu byla také výstava komiksu “Na hradě Bradě” a představení paní spisovatelky. Z našeho pohledu paní spisovatelka zaujala své čtenáře hned od začátku. Děti byly vtaženy do projektu hned jako spisovatelé a ilustrátoři. Mohly si vyzkoušet, jak se takový komiks tvoří, a zároveň ho mohly dějově posouvat dle vlastní fantazie. Zajímavé jistě bylo pozorovat, jak děti naslouchaly vyprávění a na základě otázek a odpovědí komunikovaly s lektorem. Odhalila se jim různá tajemství komiksových pravidel, kdy a jaký tvar bubliny použít na ztvárnění emoce, co kde a jak dokreslit, aby se čtenář pocitově přenesl v ději. Děti pracovaly samostatně za pomoci pracovních listů, ale zároveň mohly využít skupinové porady. Zapojení dětí formou scénického projevu považujeme za další plus tohoto projektu. Celkově projekt hodnotíme velmi kladně. Knihy paní spisovatelky se ještě tentýž den dostaly mezi děti. To vypovídá o tom, že děti byly spokojené. Knihovnice Iva a Lada”

V úterý 29. září se na své 9. schůzce potkaly členky pracovní skupiny pro čtenářskou gramotnost a k rozvoji potenciálu každého žáka. V úvodu přivítaly novou členku Romanu Kolínskou, která ze své pozice učitelky v mateřské škole obohatí činnost skupiny o své postřehy z oblasti čtenářské pregramotnosti. Helena Kaluhová, která tuto skupinu vede, představila dámám čtenářský systém nakladatelství Fragment, přinesla i konkrétní knihy z jednotlivých edic – konkrétní ukázky jsou vždy oceňované. Seznámila členky se svými nově zakoupenými zajímavými knihami a neopomněla přidat i své zkušenosti z práce s pracovními listy ze Scia.

Prostor dostaly i obě přítomné knihovnice, jež představily své projekty (Bookstart, Týden Čtení dětem, programy pro školy, plánované Listování i knižní akci pro rodinné centrum Náruč). Závěr setkání byl jakýmsi “pelmelem” tipů, postřehů, inspirací týkajících se čtenářské gramotnosti a jejího rozvoje. Markéta Tomášová z realizačního týmu MAP II Mnichovohradišťsko též představila nově vznikající příručky (Geologický mapováček, Předškolákův mapováček) i pexeso vodních rostlin a živočichů, jež pod hlavičkou MAPu brzy spatří světlo světa. Doporučila též seznam místních odborníků na webu MAPu a pozvala členky PS na workshop s Klárou Smolíkovou Co zmůže muzeum, co zmůžou knihy (13. 10. 2020). Přítomné dámy se též shodly na nápadu vytvořit inspirativní sešit zaměřenýna rozvoj psaní. Uvidíme. zda tento nápad dojde svého naplnění.

Záznam_PS čtenáři_29.9.2020

V rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (realizovaného NPI ČR) byla vytvořena interaktivní aplikace Zapojmevsechny.cz, která nabízí praktické příklady, vzorové dokumenty, aktivity a metodiky či inspiraci z praxe pedagogů při zavádění společného vzdělávání. Z příspěvků této aplikace aktuálně vyšla obsáhlá publikace. Videa k projektu najdete na kanálu YouTube.

Zapojmevšechny.cz – offline verze