Co nám reflexe na konci hodiny umožňuje? Umožňuje nám zjistit, jaké poznatky si žáci z hodiny odnášejí (co se naučili). Žákům pomáhá si uvědomit, jak nové poznatky zapadají do toho, co již věděli. Vytváří prostor pro zformulování pocitů z hodiny (jak se jim pracovalo). Dává žákům příležitost zhodnotit svou vlastní práci. Umožňuje učiteli prozkoumat, co dalšího by třídu v rámci tématu zajímalo. Odkrývá, jak žáci hodnotí naši výuku.

V rámci webináře Reflexe na konec hodiny, který jsme zájemcům nabídli ve středu 17. března, mohly přihlášené účastnice v rámci skupin diskutovat o výhodách reflexe, co se díky ní žáci naučí a jaký na ně má vliv. Shodly jsme se na tom, že reflexe mají na žáky pozitivní vliv, že jsou díky nim více motivováni k práci ve škole (neučí se jen pro známky), že jsou schopni lépe formulovat, čeho již dosáhli a co je pro ně naopak výzvou. Žáci se snadněji ptají na zpětnou vazbu či radu a lépe ji přijímají, lépe komunikují o svém procesu učení, rozvíjejí své metakognitivní dovednosti (jsou si vědomi strategií, které jim pomáhají se učit).

Jaké jsou druhy reflexí?1) Ústní, 2) písemné, 3) vizuální, 4) kriteriální, 5) zpětnovazební.

K ústním typům reflexe patří např. práce se skleněnkami, kdy každý žák dostane jednu skleněnku, která představuje jeden poznatek nebo myšlenku, kterou si žák z hodiny odnáší. Žák sdílí svůj poznatek se třídou a poté hodí skleněnku zpět do krabičky.

Prostřednictvím startérů mohu nabídnou několik začátků vět (mimochodem skvěle využitelná je tato technika v hodinách cizích jazyků): Už jsem slyšel…  Když porovnám…  Líbilo se mi…  Překvapilo mě…  Když porovnám…  Příště bych rád/a…  Nelíbilo se mi…  Souhlasím…  Nesouhlasím…   Nevěděl/a jsem, že…

Kdo využil v rámci aktivizací v úvodu hodiny možnost nakreslit si prekoncept, může se k němu v rámci reflexe vrátit, zhodnotit jej.

Příkladem další metody byla ukázka reflexe s tabulkou ANO/NE. Nutné je samozřejmě klást doplňující otázky, např.: Co jsi již věděl/a? Co se ti potvrdilo? Co sis myslel/a na začátku hodiny?…

K písemným reflexím řadíme metodu využívající tweety. Žáci mají za úkol napsat tweet (max. 280 znaků), který shrne danou hodinu (obsahově, nikoliv popsat aktivity). Mezery se nepočítají. Výsledek žákovské práce je možné vhodit do krabičky u dveří, tuto metodu lze snadno využít i v online prostředí díky mentimeteru.

Kouzelný byl příklad reflexe jako sebehodnocení: sandwich (hamburger). Žáci zhodnotí, co se jim např. za celý týden podařilo, v čem jsou dobří. Jednotlivé náplně sandwiche či hamburgeru představují odpovědi: 1) Podařilo se mi…, 2) Musím vylepšit…, 3) Nepodařilo se mi…

Metoda 3×3 vyzývá žáky, aby vyplnili 3 pole v tabulce. Prostřední pole je povinné, další dvě si mohou vybrat:

Metoda anketního lístku je velmi rychlá, dá se využít na konci hodiny, kdy nemáme dostatek času. Bohužel se všeka díky ní nedozvíme žádné detaily.

Head, Heart, Hand, nebo také zkráceně 3 H, poukazuje na využití znalostí v reálném životě. Bohužel se však nehodí pro každé téma a pro každý věk.
HEAD: Které znalosti si z dnešní hodiny odnášíš?
HEART: Jaké pocity z dnešní hodiny máš?
HAND: Jak ti znalosti a dovednosti, které sis dnes osvojil/a, mohou být v budoucnu užitečné?

K reflexi je možno též využít tabulku V-CH-D, tedy Co už vím? Co bych se o tématu chtěl/a dozvědět? Co nového jsem se dozvěděl/a?

Vizuálně-prostorové typy žáků jistě ocení reflexi za pomoci kostek Lega či s kartami Dixit (nebo jinými reflektivními kartami, např. http://jobiblog.cz/reflektivni-karty/) – tuto metodu lze mimochodem využít i pro třídnické hodiny. Pomocí Lega mohou žáci vizualizovat své pocity z hodiny/projektu/exkurze či školy v přírodě. Instrukce je zcela jednoduchá: postav stavbu z Lega či si vyber kartu Dixit, která vystihuje Tvůj pocit z hodiny…

V závěru webináře došlo i na kriteriální způsoby reflexe. Už jste zkoušeli checklist? V příkladu níže je tato metoda ukázána na psaní příběhu. Reflexe je pak opírán o jasná kritéria, žákům tento checklist pomáhá pochopit, co je chápáno jako kvalitní. Nevýhodou je, že žáci mohou zatrhávat automaticky bez ohledu na text, který napsali.

Ve skupinách jsme si vyzkoušeli připravit reflexi opřenou o kritéria, a sice pro hodnocení referátu. Jistě není od věci stanovit si vlastní kritéria, o něž se pak při hodnocení můžeme opírat.

Lektorka Petra Vallin s námi sdílela též kritéria pro sebehodnocení skupinové práce, která je vhodné doplnit učitelovými dotazy, proč žák zatrhl dané okénko.

Webinář o reflexi by nebyl úplný, pokud by na jeho konci nepadl požadavek na reflexi tohoto webináře. Co zachováme? Co zavedeme do svých hodin? Co naopak zrušíme?  “Seminář byl přínosný, především konkrétními aktivitami/reflexemi, které můžeme do hodin použít. Většina z nás samozřejmě teorii o reflexi na konci hodiny zná, i reflexi používá, ale dochází nám v průběhu roku nápady na konkrétní již osvědčené aktivity.” (Alespoň jedna ze zpětných vazeb na webinář.)

Kdo by chtěl zhlédnout alespoň něco z webináře, máte možnost na YouTube kanále, kde proběhl stejnojmenný webinář pro Učitelnici. https://www.youtube.com/watch?v=3PdIY8uKMsQ&t=0s

Máme za sebou dva webináře na téma předškolní přípravy dětí. První, teoretický pro rodiče, proběhl na začátku března. Cílem webináře i lektorky Mgr. Hany Otevřelové, speciální pedagožky a rodinné terapeutky, bylo podpořit školní zralost dětí. Díky webináři se tak z přihlášených rodičů z celého ORP Mnichovo Hradiště stali rodiče edukovaní, tedy podporující. Společně jsme se zaměřili na sociální a pracovní zralost, fyzickou zralost a následně i zralost školskou. V druhém webináři, již praktickém ve dvojici rodič + dítě, si mohli budoucí školáci všechny oblasti prověřit na vlastní kůži.

Pro vstup do první třídy základní školy by mělo být dítě dostatečně zralé, a to v oblasti sociální a pracovní, po fyzické stránce i co se týká školské zralosti. Zvládne dítě odloučení od matky? Je samostatné, umí dokončit činnost, prohrát? Zvládá sebeobsluhu? Umí se dobře prosadit?… Pokud ano, je dostatečně sociálně i pracovně zralé. Fyzickou zralost nejlépe posoudí pediatr – dítě absolvuje povinné pravidelné prohlídky, je o něj v tomto ohledu tedy dostatečně postaráno. Mimochodem věděli jste, že jedním z fyzických znaků zralosti je např. i to, že dítěti vypadnou první zuby?!

V rámci webináře jsme se věnovali školské zralosti, tedy schopnostem, které u dítěte průběžně dozrávají. Na jeho inteligenci, která je daná, následně ve škole dosednou dovednosti, jako je čtení, psaní a počítání. Pro školu nejdůležitější je zraková a sluchová oblast. Na zrakovém odlišování detailů totiž staví čtení, ale i psaní a počítání. Skvělé jsou pro to např. úkoly, ve kterých hledáte na dvou podobných obrázcích rozdíly. Navíc si na tomto úkolu procvičíte i koncentraci dítěte. Nebo si s dětmi zahrajte pexeso, výborně si tak procvičí zrakovou paměť. Úkolů pro trénink zrakové oblasti je samozřejmě nepřeberná řada, toto jsou pouze dva zajímavé tipy na aktivity, které jistě s dětmi čas od času zažíváte také.

Sluchové vnímání je pro školu neméně důležité. Rozliší vaše dítě krátké a dlouhé hlásky? Měkké a tvrdé? Určí první hlásku ve slově? Nebo poslední? Rozloží slovo na slabiky? Důležité je trénovat i sluchovou paměť, např. prostřednictvím hry Přijela babička z Číny a přivezla nám…

Své místo má též procvičení orientační oblasti. Orientuje se dítě na vlastním těle? V rodině? Ve vnějším prostředí? Orientuje se na ploše? Rozumí pojmům nahoře, dole, vlevo, vpravo? Pozná základní geometrické tvary? Má představu o množství? Jde vlastně o velmi důležitý trénink předmatematických představ. Procvičovat s dítětem je třeba i správné sezení na židli u pracovního stolu, správné držení tužky…

Všechny tyto oblasti jsme s lektorkou jednak teoreticky prošly, jednak měly děti v praktických webinářích možnost si vše prakticky vyzkoušet – rodiče díky tomu mohli vidět své dítko „v akci“. Děti se do webinářů velmi snaživě zapojovaly, ocenily i samotnou lektorku, již označili za „výbornou paní učitelku“. Věřím, že není pro lektora větší pochvaly! Pokud si nejste jistí školskou zralostí svého dítěte, zkonzultujte ji s jeho učitelkami z mateřské školy. Ony výborně vědí, jak si dítko stojí, vidí ho v čase, v kolektivu. Držím palce všem předškolákům, aby byl jejich podzimní nástup do školních lavic pohodový a hlavně reálný (nikoli online).

Pokud byste se chtěli s dětmi ještě přihlásit na praktický webinář rodič + dítě, máte možnost. Nabízíme ještě dva volné termíny, a sice v úterý 30. března a ve středu 31. března. Možnost přihlášení ZDE.

Proč je úvodní část hodiny podstatná? Úvod hodiny je investice. Jeho cílem by mělo být probudit v žácích zájem o dané téma, motivovat je k aktivnímu zapojení se do dalších částí hodiny, aktivizovat žáky různých učebních stylů a inteligencí, zjistit, co žáci o daném tématu již vědí či si myslí, že vědí, zmapovat, co žáky v dané oblasti zajímá.

Problematice aktivizačních metod na začátek hodiny jsme se věnovali ve středu 2. března v rámci webináře s lektorkou PhDr. Petrou Vallin, Ph.D. Jsme rádi, že toto téma vzbudilo v učitelích obrovský zájem, kapacita webináře byla velmi záhy naplněna.

Na co se může učitel v úvodu ptát? Co víte o…? Co se vám vybaví, když se řekne…? Co si myslíte o…? Co všechno vás napadá, když slyšíte slovo (pojem)…?

Skvělé je začít pracovat s klíčovými slovy, vybrat si jich 7-12 a s těmi pracovat. Které pojmy již znáte? Které pojmy jsou nové? Vyberte jeden pojem, který znáte, a vysvětlete ho (ostatní mohou tento pojem hádat). Odhadněte naše dnešní téma a napište jej např. na mazací tabulku. Možností je též práce s klíčovými obrázky, kdy učitel vybere řadu obrázků, některé zcela evidentní, jiné obtížnější. Jde o metodu, kterou lze využít napříč předměty i ročníky.

Skvělým tipem je též využití tabulky Z-O-N. Žáci mají v zadání úkolu např. přečíst 11 pojmů (klíčových slov z dané hodiny) a rozdělit je do tabulky podle toho, zda je už znají, dokážou odhadnout či jejich významu vůbec nerozumějí.

Prakticky jsme si v rámci webináře vyzkoušeli i metodu think-pair-share (mysli-páruj-sdílej), a to na příkladu úkolu, v němž jsme zvolili jako společné téma Evropskou unii. Coby žáci jsme se nejprve zamysleli nad daným tématem (zapsali jsme si klíčová slova, definice, 3 věty…). Následně jsme ve skupinkách porovnávali, co jsme si zapsali, a své pohledy jsme si vzájemně doplnili. Ve finále pak vždy jeden mluvčí za skupinu prezentoval to, co je k danému tématu napadlo.

Velice vhodné pro aktivizaci jsou i pohybové aktivity, např. takový brainstorming v pohybu. Vyzkoušejte “čtyři rohy”: do každého rohu třídy umístěte flipchart (či flipchartový papír) s jedním podtématem, každé dítě se u každého stanoviště zastaví, zapíše své nápady a pokračuje do dalšího rohu (pohybují se děti, papír je na místě). Tuto aktivitu můžete ozvláštnit i tamatickou hudbou, jejíž pozastavení může žáky nasměrovat do dalšího rohu či na konci usadit na jejich místa. Rotovat může i flipchartový papír (rotující flip), kdy jsou žáci rozděleni do skupinek, každá má papír s určitým podtématem: skupinky zapíšou své myšlenky na daný papír a pošlou jej dál do další skupiny. My jsme si v rámci webináře vyzkoušeli tuto aktivitu onlline, a to pomocí aplikace Jamboard (naleznete jej přímo v googlovském účtu). Žáci zapisují své nápady k tématu, my konkrétně jsme si vyzkoušeli na tématu našich sousedních zemí, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska.

V online prostoru jsme si vyzkoušeli i metodu “tvrzení a diskuse”. Lektorka promítla zhruba šest tvrzení o tématu (v našem konkrétním případě byla tématem Čína), z toho 3 byla nepravdivá, některá tvrzení byla velmi jednoduchá, jiná už složitější. Pomocí připravených lístečků ANO a NE jsme na daná tvrzení rychle reagovali (ve škole může dítko při pravdivém tvrzení např. vstát či zvednout obě ruce). V online prostoru lze hlasovat i elektronicky. Každé z tvrzení však vybízí k diskusi, skvěle využitelné je to např. v cizím jazyce.

Zkusit se svými žáky můžete i brainstorming otázek nad obrázkem. Vyberte výrazný/kontroverzní obrázek, který má potenciál otázky vyvolat (my jsme si v rámci webináře prohlédli obrázek mrtvé myši). Coby žáci jsme si měli zapsat 3 otázky, které nás k obrázku napadly. Během hodiny lze otázky postupně zodpovídat, vracet se k nim… Podobně může fungovat i krátké video.

Využijte i startéry, kdy např. dopníte pětkrát následující větu různými informacemi: “Druhá světová válka byla…” V rámci online prostoru jsme větu doplnili prostřednictvím www.mentimeter.com. Smysl to má u témat, která jsou známá, častěji probíraná (např. ve více předmětech, ročnících…).

Rádi si hrajete se slovy? Proč to nevyužít hry se slovy v úvodu hodiny? Skvělé jsou na to scrabble – žáci mají k dispozici písmenka, z nichž se snaží poskládat nějaká slova (samozřejmě ideálně klíčová: ona klíčová slova mají svou barvu písmen). A nebo si lze pohrát se slovy i jinak, využít můžete klíčové slovo, v našem případě PTÁCI, a k písmenům tohoto slova připisovat další:

Žáci mohou ve dvojici či skupině dostat písmenka, z nichž tvoří vytváří slova. Nebo mohou být písmena schovaná v místnosti či jen napsaná na tabuli (skládačky z písmen).

Další aktivita – Hoď kostkou a povídej na téma… – je ideální do hodin cizího jazyka, do konverzací i do závěrečných reflexí (např. 1) Co bylo v hodině nejsnadnější? 2) Co by sis potřeboval k tématu doplnit? 3) Co je třeba dovysvětlit?…). V online prostoru lze využít i kolotoč Wheel of names na Wordwallu.

Jistě znáte myšlenkové mapy, kdy v první fázi využijete brainstorming klíčových slov, např. zapíšete 3 slova, která vás napadají k tématu. Vyplnit můžete i alfabox k danému tématu. Hledáte vztahy, ať už individuálně, ve dvojici či skupině, dáváte slova do kategorií – zde se již konečně tvoří myšlenková mapa.

Tabulka V-CH-D

Například v biologii (ale i v jiných předmětech) můžete využít kreslení prekonceptů. Co se skrývá uvnitř tvé horní končetiny? Děti nakreslí v úvodu hodiny daný obrázek/schéma… Zajímavé je pak v rámci reflexe v závěru hodiny porovnání úvodního obrázku s realitou.

Posledním tipem lektorky byla pak aplikace mentimeter.com, kde může vzniknout kouzelný slovní mrak z klíčových slov. Učitel může jeho prostřednictvím i neadresně upozornit na chyby.

Dvouhodinový seminář uběhl velmi rychle. Lektorka byla velmi svižná, pohotově reagovala na všechny dotazy, účastníci si odnesli spoustu praktických tipů jak do prezenční, tak i do online výuky. Jak shrnula jedna z účastnic: “… přinesl mi nové nápady na oživení výuky, také jsem se seznámila s novými weby, které mohu v online prostředí používat.” Pokud jste se na webinář nedostali, či vám nevyhovoval jeho čas, využijte zkrácené verze této akce na YouTube kanále, kde je k dispozici pod názvem 12 aktivizačních metod na začátek hodiny.

Praktické příklady, ukázkové hodiny a tipy do výuky jsou nově zdarma k dispozici všem učitelům českého jazyka, matematiky a ICT. Metodické příručky vznikly pod taktovkou pedagogických odborníků zapojených do metodických kabinetů projektu SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitel a ředitelů) Národního pedagogického institutu České republiky.

„Cílem metodických příruček je přinést inspiraci všem učitelům, kteří hledají nové impulsy a nápady do svých hodin,“ říká Mgr. Josef Slovák z klíčové aktivity Kabinety projektu SYPO a dodává: „Vytvořili je členové metodických kabinetů SYPO, tedy odborníci s bohatou praxí, které zajímá osobnost žáků, jejich rozvoj a radost z poznání a kteří se o tuto zkušenost chtějí podělit s kolegy.“

Výcvik supervizorů ve školství je zaměřen na vybavení profesionálních pracovníků z širokého spektra pomáhajících profesí pro kompetentní supervizní práci s pedagogy a ostatními pracovníky ze školního prostředí. Cílem výcviku je vybavit účastníky takovými znalostmi a dovednostmi, aby se z nich stali kompetentní supervizoři pro oblast školství. Výcvik se také zaměřuje na rozvoj zdravých pocitů a postojů supervizora k druhému člověku. Ty následně podporují tvorbu supervizního vztahu postaveného na důvěře, otevřenosti, vědomí odlišností a smyslu pro vzájemné hledání.
Nabízíme výcvik, který zohledňuje specifika školního prostředí a snaží se díky specializovaným supervizorům o podporu rozvoje zdravé a otevřené atmosféry, která jde proti běžné školské kultuře závislosti a osamocení. Supervizoři získají kompetence směřující k vyšší profesionalitě pedagogů při práci s dětmi i s rodiči. Tato profesionalita sleduje nejen využívání efektivních nástrojů, ale také získání nových pohledů na svou práci a vytvoření osobnostního profilu pedagoga, který může být zdravým vzorem pro své žáky a může vytvářet ve škole zdravé, bezpečné a otevřené prostředí.
Výcvik zahrnuje znalostní i zkušenostní učení s výraznou sebezkušenostní a tréninkovou složkou. Organizace Semiramis vytváří otevřené výcvikové prostředí, ve kterém je možné učit se od zkušených supervizorů i od sebe navzájem, kde je možné dělat chyby, zkoušet nejrůznější přístupy a společně nacházet vhodná řešení.

Výcvik supervizorů ve školství-pozvánka

České pojetí nouzového stavu doprovázené opakovaným plošným uzavřením škol, omezením zájmového
i neformálního vzdělávání a sociálních kontaktů těžce dopadá na všechny děti, na přibližně 10 % nejvíce ohrožených dětí má však fatální dopady. Negativně ovlivňuje nejen jejich vzdělávání, podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Seznamte se tedy se zněním apelu na vládu České republiky. Přečtěte si též, jaká jsou navrhovaná opatření.

Deti-jako-vladni-priorita-infografika-navrhovanych-opatreni

Celá problematika shrnuta též v komentáři Děti ztrácejí víru, že někoho zajímají.