Pod vedením Mgr. Ivy Štrojsové se pracovní skupina pro rozvoj schopností žáků participovat na dění ve škole a v komunitě, rozvoj regionálního vzdělávání sešla již ke své čtvrté schůzce, která se uskutečnila ve středu 18. září v kanceláři MAP ve Volnočasovém centru MH. Iva Štrojsová v úvodu shrnula dosavadní průběh prací na sborníku on-line učebních materiálů – vznikají zajímavé pracovní listy např. ke třídění odpadu, bioodpadu, vlastnostem vodních toků atd. Připomněla též akce zrealizované pod touto pracovní skupinou, seminář k místně zakotvenému učení (23. 5. 2019), výjezd do ZŠ a MŠ Okna (28. 5. 2019), výjezd do Ekologického areálu Čtyřlístek (17. 6. 2019), dvoudenní výjezd do Horního Maršova (29.-30. 8. 2019), workshop pro rodiče a učitele S dětmi přírodě blíž a častěji (1. 9. 2019), seminář Přírodní zahrada aneb Jak tvořit živou učebnici pro děti a žáky (17. 9. 2019). Došlo i na akce budoucí, ať už na setkání žákovských parlamentů, možnost pro žákovské týmy zapojit se do žákovských projektů podpořených MAPem, simulaci zastupitelstva a další – vše zveřejňujeme zde na našem webu. V závěru setkání členové pracovní skupiny přicházeli se svými tématy, např. s námětem na seminář pro dospělé osvětlující smysl žákovského parlamentu či návrh pana Nováka, vedoucího truhlářského kroužku, na možnou výpomoc při realizaci některého z žákovských projektů.

Další setkání členů této pracovní skupiny se uskuteční 27. listopadu 2019.

Záznam_PS Participace_region_18.9.2019

Uspořádání praktického workshopu Přírodní zahrada aneb Jak tvořit živou učebnici pro děti a žáky (17. září 2019 v ZŠ a MŠ Klášter) bylo logickým vyústěním setkání členů pracovní skupiny pro participaci žáků a místně zakotvené učení. Workshop lektorovala Adéla Hrubá z podhůří Orlických hor, která je sama majitelkou ukázkové permakulturní zahrady Na Kopci. V úvodu se účastnice dozvěděly o její cestě k permakulturní zahradě i lektorování a pomoci mateřským a základním školám při zakládání přírodních zahrad. Spolupracuje též s obecně prospěšnou společností Gengel, která usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví a jež má i projekt Staré odrůdy do škol, v jehož rámci spolupracuje s čtyřiceti různými základními a mateřskými školami, jež mezi sebou vzájemně komunikují a vyměňují si i semena rostlin. Zmínila též projekt Děti v permakultuře, na jehož webových stránkách je možné nalézt cenné materiály (i v češtině) k permakultuře.

Následovalo velmi živé a zajímavé seznamovací kolečko účastnic a seznámení se s osnovou workshopu, během něhož jsme měly získat odpovědi na otázky PROČ, CO, JAK, S KÝM a ZA CO.  Proč přírodní zahrada? Protože děti tráví venku stále méně a méně času, konkrétní data k této problematice přináší např. Petr Daniš z Hnutí Tereza ve své knize Děti venku v přírodě: ohrožený druh?; zajímavé informace a příklady dobré praxe naleznete na webech Učíme se venku a Jděte ven. Právě škola by kromě “akademických dat” měla dětem zprostředkovat i různé zážitky, sociální dovednosti, možnost pobytu v přírodě a volné svobodné hry. Padlo i jméno docenta Jana Činčery z Masarykovy univerzity v Brně (Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií), který se zabývá evaluacemi výukových programů, z nichž vyplývají čtyři podstatné body: 1) na školní zahradě by mělo být víc “džungle” (zákoutí, pestrost); 2) děti se můžou podílet na rozhodování o tom, co na zahradě bude (děti se učí na procesu budování); 3) děti používají zahradu jak ve výuce, tak ve volném čase; 4) škola řeší reálný problém komunity.

Úvodní aktivita s hracími kartami ekocentra Cassiopeia

Při plánování přírodní zahrady se osvědčilo zapojit všechny zainteresované (učitele, vychovatele, kuchařky, děti, rodiče…), rozdělit si zahradu na zóny (zóna přehledná, zóna na experimenty, zóna herní, zóna relaxační, zóna divoká) i udělat na stávající zahradě třeba jen drobnou změnu, tu si vyzkoušet, a pokud se osvědčí, rozšířit ji i na další místa na zahradě. Vše v přírodní zahradě by mělo být víceúčelové (větrolam, bludičště, pestré druhy keřů s využitím plodů na jídlo, do výchov, zároveň jako herní prvek…). Přírodní zahrada by také měla být dlouhodobě motivační, měla by být neustále živá, její herní prvky v čase proměnlivé. Ideální také je, pokud by zvládla přilákat i nějaké živočichy, které by děti mohly sledovat.

Jak tedy naplánovat a zrealizovat školní přírodní zahradu? Důležité jsou tyto fáze:

1. snění,
2. pozorování,
3. analýza,
4. design,
5. realizace,
6. údržba,
7. evaluace,
8. vyladění (vylepšení).

Mimochodem maximum času by mělo být věnováno pozorování a analýze, zhruba 80 procent času (20 procent pak ůlánování a realizaci). Důležitá je též OSLAVA po určité fázi přípravy přírodní zahrady. Konkrétním příkladem realizované přírodní zahrady se stala MŠ Podbřezí, kde na podzim jednoho roku založili vyvýšený záhon, na jaře následujícího roku zasadili strom a na podzim téhož roku ještě zasadili jedlé keře a trvalky. Vše vybudováno z místních zdrojů, s místními lidmi.

V druhém bloku jsme se přesunuli z budovy školy na zahradu MŠ Klášter, kde jsme se nejprve velmi netradiční formou seznámily s prostorem samotné zahrady. Poté následovaly tři zajímavé aktivity, které mohou pomoci při plánování zahrady (Malé srdce / Velké srdce – užitečné pro zjištění, která místa na zahradě mají děti nejraději, kde tráví nejvíce času  nebo kde se cítí nejlépe x místa, kde se necítí dobře, která potřebují nějakou péči), ale i dětem při uvědomování si zákonitostí přírody (Chyť paprsek – sluneční svit versus např. teplomilné bylinky nebo kompost, stromy atd.) či fungoání zahrady jako systému, ve kterém není třeba užívat chemických postřiků, abychom ji udržely zdravou (Zahradní pomocníci  – hra na mrkve, háďátka a aksamitníky).

Pětihodinový workshop měl spád, lektorka tématem doslova žila, což ocenily všechny účastnice svou pozitivní zpětnou vazbou. Po celou dobu bylo možné “vzájemné (nenucené) sdílení, lektorka vytvářela podmínky pro navazování kontaktů, rozhovorů…” a hlavně si všechny účastnice z řad učitelek, ale i rodičů odnesly praktické návody na to, jak přírodní zahradu založit.

MAP II Mnichovohradišťsko nabízí ve školním roce 2019/2020 školám v ORP MH možnost  zrealizovat žákovský projekt s metodickou a drobnou finanční podporou. 

Od  října 2019 do května 2020 bude  týmu žáků k dispozici metodická podpora při realizaci projektu. Tým se bude s ostatními týmy z ORP průběžně setkávat, sdílet průběh tvorby projektu, vytvářet si vlastní rozpočet  (podpořený MAPem). Projekt je navržený tak, aby si žáci co nejvíce vyzkoušeli vlastními silami něco naplánovat, zrealizovat a zhodnotit. A aby učitelé měli s aktivitou co nejméně práce, hlavní činnost je zaměřena na žáky. Velikost týmu není omezena, záleží na dané škole. Z jedné školy se též může zapojit  více týmů se společným koordinátorem – učitelem. Více informací je uvedeno v přiloženém letáčku (Zakovsky_projekt_final_2019_2020). 

 V případě zájmu, prosím, napište na e-mail ifa.dobiasova@post.cz (Iva Štrojsová) do 1. října 2019. Děkujeme. Na Ivu Štrojsovou se obracejte i v případě jakýchkoli dotazů.

Milé koordinátorky a koordinátoři žákovských parlamentů včetně městského,

V sobotu 14. září žilo díky Sousedské slavnosti Hradiště jinak. I projekt MAP II Mnichovohradišťsko se do této příjemné sousedské akce zapojil se svým programem: pro dospělé jsme měli připravené jakési shrnutí dosavadního průběhu projektu, představení uskutečněných akcí, počty návštěvníků, přehled toho, co zájemcům z řad učitelské či rodičovské veřejnosti, ale i neformálním vzdělavatelům či zřizovatelům škol nabízíme. Zvali jsme též na naše připravované workshopy, přednášky či setkání do konce tohoto kalendářního roku.

Dětští návštěvníci našeho stánku měli možnost si vytvořit příjemnou podzimní MAPí vlaječku, a sice technikou frotáže, která je mezi dětmi velmi oblíbená. Ti úplně nejmenší pak volili možnost vymalovat si obrázky se školní tematikou. Všichni výtvarníci pak byli obdarováni našimi propagačními předměty, veselými poznámkovými bločky či propiskami.

Děkujeme organizátorům za tuto možnost prezentace naší činnosti. Rádi jsme se se všemi našimi návštěvníky potkali naživo.

Kdo z nás si neplánuje budoucnost?! Mgr. Karel Minařík ze ZŠ Partazánská v České Lípě v Mnichově Hradišti již hovořil o důležitosti pozitivního klimatu ve škole. Tentokrát se s ním setkáme na jeho “domácí půdě”, abychom pohovořili o strategickém plánování v prostředí mateřské a základní školy a zhlédli konkrétní příklad v praxi.

Zveme všechny zájemce z řad ředitelů mateřských a základních škol a jejich zástupce a členy řídícího výboru na výjezdní seminář Strategické plánování z pohledu ředitele, který se uskuteční v pondělí 14. října 2019 od 14:00 do 19:00 hodin na ZŠ Partyzánská v České Lípě. Doprava na akci i občerstvení jsou zajištěny.

Pro více informací a přihlášení kontaktujte Martinu Kestnerovou (martina.kestnerova@mnhradiste.cz, 776 009 978).

Věříme, že tato akce Městské knihovny Mnichovo Hradiště osloví všechny učitele prvního stupně základních škol i učitele českého jazyka druhého stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletého gymnázia. Rádi bychom jejím prostřednictvím přispěli k lepší spolupráci mezi školami a knihovnou.

V úterý 8. října 2019 vás zveme do Městské knihovny MH na setkání, které bude v první hodině věnováno prvostupňovým učitelům (14:30-15:30 h), v druhé hodině druhostupňovým (15:30-16:30 h) – v obou případech pak představí paní knihovnice knižní novinky vhodné pro jednotlivé věkové kategorie, následovat bude debata o možnostech spolupráce knihovny se školou.

Zájemce o toto setkání prosíme, aby si s sebou přinesli své seznamy “povinné četby” pro jednotlivé ročníky!

V případě dotazů a pro přihlášení zkontaktujte, prosím, Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514).

Na své čtvrté schůzce se ve středu 4. září 2019 sešli členové pracovní skupiny pro financování – bohužel ne v kompletní sestavě, ale i tak se podstatné body z programu probraly. Dominovala jim příprava druhého čísla Dotačního zpravodaje, který přinese aktuální informace z dotačního prostředí: o finančních zdrojích na podporu investičních a neinvestičních projektů škol a dalších organizací působících ve vzdělávání, výchově a v souvisejících oblastech. Těšit na něj se můžete na začátku října 2019.

Jana Šťastná, vedoucí pracovní skupiny, se zúčastnila semináře Nadace rozvoje občanské společnosti, která ve spolupráci s Nadačním fondem ŠKODA AUTO vyhlásila 2. kolo grantové výzvy Občanská společnost (s uzávěrkou 10. září 2019) – referovala tedy o tomto užitečném semináři i o tom, že z Mnichovohradišťska se sešlo více těch, kteří projevili zájem o možnost zažádat v rámci tohoto grantu o finanční prostředky na svůj projekt. My v současné době víme o dvou projektech, které byly podány, jednak na úpravu kuchyňky na ZŠ Studentská, jednak na vznik geostezky v Mnichově Hradišti. Držíme palce autorkám těchto projektů!

Další setkání pracovní skupiny se uskuteční ještě do konce tohoto kalendářního roku.

Záznam_PS pro financování_4.9.2019

Při setkáních pracovní skupiny “demokratů” a místně zakotveného učení se objevilo i téma učení vně školní budovy. Učení venku má jen samá pozitiva: učit se venku děti baví, zvyšuje se zájem o učení, zlepšují vzdělávací výsledky dětí, učení venku navíc podporuje zdraví dětí, zvedá spokojenost a náladu dětí i učitelů, posiluje vztahy mezi dětmi i s učiteli a je přirozené.

Proto pro Vás MAP II Mnichovohradišťsko připravil workshop lektorky Moniky Hoškové, učitelky ZŠ, která Vás naučí, jak učit venku. Workshop se uskuteční ve středu 2. října 2020 ve Volnočasovém centru MH, Zámecká 744, Mnichovo Hradiště, od 14:30 do 17:30 h – částečně ve Volnočasovém centru MH, částečně v jeho nejbližším okolí.

Vzhledem k omezenému počtu míst je nutné se na workshop registrovat ZDE. Pro více informací se obracejte na Markétu Tomášovou (marketa.tomasova@mnhradiste.cz, 732 680 514).