Čtvrteční podvečer 30. ledna 2020 patřil setkání pracovní skupiny pro rovné příležitosti. V Klubu dětí a mládeže jsme se věnovaly nejdříve závěrům lednové evaluační porady, která proběhla v realizačním týmu.
V další části jsme si shrnuly průběh a nápady z listopadového kulatého stolu, který se věnoval přechodům dětí z MŠ na ZŠ. Delší čas jsme věnovaly především představení jednotlivých kroků, které jsou podnikány v návaznosti na opatření, jež vymyslely ty, které diskutovaly u kulatého stolu. Připravována je brožura pro rodiče předškoláků, setkání mateřských škol a učitelek z prvních tříd, setkání zájemců s vedoucí PPP MB či návštěva přípravné třídy. Iva Štrojsová, vedoucí pracovní skupiny, předala i nabídku aktivit organizace Náruč, která působí v Turnově i v Mnichově Hradišti.
Při diskusi o připravovaném kulatém stolu na téma přechody dětí z prvního na druhý stupeň ZŠ/víceleté gymnázium napadaly přítomné témata: dojíždějící dítě, fungování školní družiny či školního klubu, změna pojetí výuky či organizace dne.
Velkým tématem bylo i školní stravování. Účastnice pracovní skupiny přemýšlely nad dvěma okruhy otázek: Co funguje? Co se v otázce školního stravování daří? a naopak: Co vázne? Na čem by bylo potřeba ještě zapracovat? Odpovědí se sešla celá řada. Bohužel si většina přítomných posteskla, že negativ vidí spíše více než pozitiv. I přes to se ozývalo, že je dobré, že děti mají na výběr z několika jídel či nápojů, jídlo bývá většinou velmi chutné, za dobrou cenu, je možné jej objednávat po internetu. Pochvalovaly jsme si též tzv. pamlskovou vyhlášku. Škola má jít v tomto směru určitě příkladem a nenabízet potraviny či pochutiny, které vedou děti k nezdravým návykům. Pivo jim ve školní kantýně také přece nenabízíme.
Mezi negativy se objevila i témata: nedostatek času na jídlo (střídání velkého množství tříd v jídelně), neestetické prostředí. Náročné jsou situace, když rodič požaduje, či spíše prosí o např. bezlepkovou, bezlaktózovou či veganskou stravu (a nechce být odkázán na sladká či smažená jídla), upozorňuje na to, že by byl rád, kdyby v jídelně nebylo vařeno a pečeno z polotovarů. Jako problematické se nám též jeví, když je tzv. Ovoce do škol dáváno dětem na plastovém tácku v plastovém obalu apod.
Otázkou je také to, do jaké míry je svazující norma tzv. spotřebního koše a do jaké míry vázne jídelníček na kreativitě jeho tvůrce. Silné je i téma dětí, které na obědy z nějakého důvodu chodit nemohou. Stálo by jistě za to zjistit, nakolik je v ORP MH např. nabízena a využívána možnost tzv. Obědů do škol.
Iva Štrojsová po zpracování poznámek z pracovní skupiny vytvoří krátký dotazník na dané téma pro potřeby dalšího postupu v této tematické oblasti.