Během setkání pracovní skupiny pro rovné příležitosti zaznělo, že v případě asistentů pedagoga se jedná o skupinu osob, se kterou MAP dosud blíže nespolupracoval. Od myšlenky tudíž nebylo daleko k činu a v pondělí 6. května 2019 se deset asistentek pedagoga sešlo na setkání ve Volnočasovém centru MH. Pod vedením Ivy Štrojsové a po úvodním přivítání jsme se dozvěděly (na setkání byly samé ženy), že dámy dorazily “ze zvědavosti, z touhy něco se dozvědět, vyslechnout si různé názory na věc, posunout se, inspirovat se…”. Stejně tak realizační tým MAP rád něco zjistil o jejich zkušenostech, strastech i radostech jejich povolání. Ve většině případů se shodly na tom, že je těší rozmanitost jejich práce, zajímá je propojení s psychologií, líbí se jim, jak je jejich práce tvořivá, a radost mají i z pokroků, které u svých svěřenců zaznamenávají. Na druhou stranu jim někdy schází odezva od rodičů a to, že se v rodině někdy nepostupuje shodně se školou s cílem zajistit dítěti maximální samostatnost; v případě “čerstvé” diagnózy je často dlouhá cesta k přijetí dané situace rodiči dítěte. Není tedy jednoduchá vzájemná komunikace mezi asistentem pedagoga a rodiči!
Během společného setkání jsme se dotkly i dalších témat, jako např. míra odpovědnosti lidí, kteří s dítětem pracují, rozdíl mezi asistentem pedagoga a osobním asistentem (a s tím související téma hranice naší osobní zóny) či důslednost a trpělivost asistentů pedagoga.
MAP zúčastněným dámám nabídl možnost inspirativního výjezdu či nějaké jim na míru šité vzdělávací akce, případně možnost zakoupení odborné literatury do MAPí knihovničky na základě jejich tipu. Na jednom z témat se asistentky pedagoga shodly, a sice na touze po větší informovanosti učitelů z běžných škol či ostatních rodičů o různých hendikepech dětí. Snad Vám toto téma budeme moci již brzy zprostředkovat.