Činnost projektu MAP Mnichovohradišťsko se chýlí ke konci. Ve čtvrtek 15. března 2018 se uskutečnil poslední poslední seminář pro učitele a pro rodičovskou veřejnost s názvem Jak vypadá škola bez poražených, jehož vedení se ujala Mgr. Lucie Beranová, učitelka ZŠ Studentská. Lektorka vycházela z myšlenek psychoterapeuta Thomase Gordona a z jeho knihy Škola bez poražených, jejímž poselstvím je mj. i důležitost důvěrného vztahu a otevřené komunikace mezi dítětem a dospělým. Důvěrnost a otevřenost se prolínala též celým seminářem, kde byly zhruba z poloviny zastoupeny učitelky a z druhé poloviny rodiče (matky). Podtitul Gordonovy knihy zní Praktická příručka efektivní komunikace mezi učitelem a žákem – a právě vzájemná komunikace mezi učitelkami a rodiči byla po dobu semináře pro obě strany velmi obohacující, což také zaznělo v jejich závěrečné reflexi.
Jaká by tedy podle účastnic měla být “škola bez poražených”? Škola, kam se nebojí chodit dítě ani učitel, kam oba dříve zmínění chodí s radostí, škola, kde panuje partnerství, spolupráce, respekt, svoboda, tolerance, bezpečí a jejíž prostředí je podnětné a výuka přiměřeně náročná dle schopností žáků atd. Lektorka představila účastnicím kurz efektivního vyučování, jehož průkopníkem Thomas Gordon je, což je výuka, která přináší žákům více vědomostí a zároveň vede ke zralosti a působí na ně způsobem, který snižuje konfliktní chování ve třídě. Přiblížila též účastnicím metodu aktivního naslouchání, kdy dítěti dávám najevo zájem o to, co říká, a zároveň umím číst mezi řádky (co mi chce dítě tím, co říká, skutečně říct). V závěru zbořila mýtus “dobrého” učitele: učitel (ale i rodič) není nadčlověk, je to člověk z masa a kostí, který by neměl usilovat o dokonalost, ale měl by přijmout sebe samého takového, jaký je, a umět pracovat s chybou – jen tak může např. zamezit i syndromu vyhoření.
Děkujeme Lucii Beranové za podnětný a pohodový seminář, který v závěru všechny účastnice pozitivně zhodnotily – názory, jež v jeho průběhu zaznívaly, byly užitečné pro všechny strany. Rodičovská veřejnost měla možnost nahlédnout pod pokličku učitelskému povolání a učitelé měli naopak příležitost komunikovat s rodiči, k čemuž nebývá v běžném školním provozu mnoho šancí.