Lektorkou vzdělávacího programu byla Petra Vallin z PedFa UK, která se formativním hodnocením (FH) dlouhodobě zabývá. Své školení započali pedagogové prvního stupně ZŠ Sokolovská, kteří se s lektorkou sešli ve dvou březnových odpoledních. Následovalo celodenní školení všech učitelů ZŠ Kněžmost, finalizovali jsme pak ve dvou dubnových odpoledních s učiteli 2. stupně ZŠ Sokolovská.
- Pojem formativní hodnocení
Cílem první části bylo představit, co formativní hodnocení znamená, jak se odlišuje od hodnocení sumativního a jakých podob může ve třídě nabývat. Účastníci diskutovali, jak učitel pozná, že formativní hodnocení již uplatňuje, aniž by tento pojem používal. Lektorka představila cíle formativního hodnocení a jeho hlavní principy, kterým se postupně věnovala v rámci semináře.
- Provázanost cílů, výukových metod a výstupů
Jedním z klíčů k formativnímu hodnocení je zajistit provázanost cílů vyučovací hodiny, výukových metod, které v rámci ní využijeme, a výstupů, které budeme po žácích na konci hodiny či tematického bloku očekávat. V této části se lektorka zaměřila na to, jak všechny tyto aspekty zajistit v praxi, ukázala příklady dobré praxe a zmínila indikátory, podle kterých poznáme, že je tento princip v naší třídě naplňován.
- Práce s chybou a popisná zpětná vazba
Formativní hodnocení je orientované na žáka, zaměřuje se na jeho silné stránky a pokouší se identifikovat jeho potřeby. Chyba je pozitivní zkušenost, která nás posunuje dále, pokud se s ní naučíme efektivně pracovat. Proto jsme v rámci této hodiny otevřeli diskusi nad tím, jak proměnit chybu v pozitivní zkušenost a zajistit, že z ní budou profitovat nejen žáci, u kterých se objevila, ale i všichni ostatní. V rámci tohoto modulu jsme se zaměřili také na rozdíl mezi hodnotící a popisnou zpětnou vazbou, kterou jsme si prakticky vyzkoušeli. Věnovali jsme se také slovnímu hodnocení jako jednomu z klíčových pojmů v rámci formativního hodnocení.
- Tvorba a využívání kritérií pro hodnocení pokroku žáků
Systematická a transparentní práce s kritérii je jedním z principů formativního hodnocení. Kriteriální hodnocení přináší celou řadu výhod. Učitelům pomáhá se při hodnocení zaměřit jen na vybrané znalosti a dovednosti, žákům je zase jasné, co se od nich požaduje a co konkrétně musejí udělat, pokud chtějí v daném úkolu uspět. Pokud se nám podaří kritéria hodnocení dobře formulovat, můžeme je dále použít pro sebehodnocení i vrstevnické hodnocení. V rámci této části jsme se proto zaměřili na to, jak vhodně formulovat kritéria a jak s nimi v hodině efektivně pracovat. Účastníci si mohli vytvořit sadu kritérií k jednomu z vybraných výstupů (prezentace, referát, plakát, apod.).
- Hodnocení jako společný podnik všech zapojených
Do hodnocení pokroku žáka by měli být zapojeni všichni, kdo se na výuce a učení podílejí; tedy nejenom učitelé, ale i žáci a spolužáci. V rámci tohoto modulu se proto podíváme blíže na problematiku sebehodnocení a vrstevnického hodnocení. Tyto přístupy opět vyžadují systematickou práci s kritérii.
- Výukové metody a techniky podporující formativního hodnocení
Postupy formativního hodnocení mohou mít mnoho tváří a podob. V tomto bloku jsme proto sdíleli (prostřednictvím videozáznamů i přímé zkušenosti) různé ukázky metod a technik formativního hodnocení a následně diskutovali jejich výhody i případná rizika. Konkrétně jsme se zaměřili na zjišťování stavu momentálního porozumění u žáků, pozorování důkazů o učení a získávání zpětné vazby od žáků na konci hodiny. Krátce jsme zmínili některé metody kritického myšlení, které rovněž podporují myšlenku formativního hodnocení. V tomto kontextu jsme diskutovali metody vhodné pro závěrečnou reflexi, i na co konkrétně bychom se v ní měli zaměřit.
- Závěrečná reflexe a akční plán
Na závěr účastníci reflektovali své zkušenosti ze semináře a vzájemně sdíleli, které postupy formativního hodnocení by mohli uplatnit ve své praxi. Účastníci byli motivovaní k formulování toho, co již v rámci formativního hodnocená dělají, a současně k identifikování oblastí, ve které cítí potřebu zlepšení. K tomu jim byl poskytnut pracovní list, po jehož vyplnění probíhala diskuse v páru a následné sdílení do pléna.