Co nám reflexe na konci hodiny umožňuje? Umožňuje nám zjistit, jaké poznatky si žáci z hodiny odnášejí (co se naučili). Žákům pomáhá si uvědomit, jak nové poznatky zapadají do toho, co již věděli. Vytváří prostor pro zformulování pocitů z hodiny (jak se jim pracovalo). Dává žákům příležitost zhodnotit svou vlastní práci. Umožňuje učiteli prozkoumat, co dalšího by třídu v rámci tématu zajímalo. Odkrývá, jak žáci hodnotí naši výuku.
V rámci webináře Reflexe na konec hodiny, který jsme zájemcům nabídli ve středu 17. března, mohly přihlášené účastnice v rámci skupin diskutovat o výhodách reflexe, co se díky ní žáci naučí a jaký na ně má vliv. Shodly jsme se na tom, že reflexe mají na žáky pozitivní vliv, že jsou díky nim více motivováni k práci ve škole (neučí se jen pro známky), že jsou schopni lépe formulovat, čeho již dosáhli a co je pro ně naopak výzvou. Žáci se snadněji ptají na zpětnou vazbu či radu a lépe ji přijímají, lépe komunikují o svém procesu učení, rozvíjejí své metakognitivní dovednosti (jsou si vědomi strategií, které jim pomáhají se učit).
Jaké jsou druhy reflexí?1) Ústní, 2) písemné, 3) vizuální, 4) kriteriální, 5) zpětnovazební.
K ústním typům reflexe patří např. práce se skleněnkami, kdy každý žák dostane jednu skleněnku, která představuje jeden poznatek nebo myšlenku, kterou si žák z hodiny odnáší. Žák sdílí svůj poznatek se třídou a poté hodí skleněnku zpět do krabičky.
Prostřednictvím startérů mohu nabídnou několik začátků vět (mimochodem skvěle využitelná je tato technika v hodinách cizích jazyků): Už jsem slyšel… Když porovnám… Líbilo se mi… Překvapilo mě… Když porovnám… Příště bych rád/a… Nelíbilo se mi… Souhlasím… Nesouhlasím… Nevěděl/a jsem, že…
Kdo využil v rámci aktivizací v úvodu hodiny možnost nakreslit si prekoncept, může se k němu v rámci reflexe vrátit, zhodnotit jej.
Příkladem další metody byla ukázka reflexe s tabulkou ANO/NE. Nutné je samozřejmě klást doplňující otázky, např.: Co jsi již věděl/a? Co se ti potvrdilo? Co sis myslel/a na začátku hodiny?…
| Je to pravda? | Před čtením | Po čtení | Najdi důkaz v textu |
| Rybníky vytváří člověk, ne příroda. | Ano/ne | Ano/ne | |
| Přehrady jsou budovány na řekách. | Ano/ne | Ano/ne | |
| … |
K písemným reflexím řadíme metodu využívající tweety. Žáci mají za úkol napsat tweet (max. 280 znaků), který shrne danou hodinu (obsahově, nikoliv popsat aktivity). Mezery se nepočítají. Výsledek žákovské práce je možné vhodit do krabičky u dveří, tuto metodu lze snadno využít i v online prostředí díky mentimeteru.
Kouzelný byl příklad reflexe jako sebehodnocení: sandwich (hamburger). Žáci zhodnotí, co se jim např. za celý týden podařilo, v čem jsou dobří. Jednotlivé náplně sandwiche či hamburgeru představují odpovědi: 1) Podařilo se mi…, 2) Musím vylepšit…, 3) Nepodařilo se mi…
Metoda 3×3 vyzývá žáky, aby vyplnili 3 pole v tabulce. Prostřední pole je povinné, další dvě si mohou vybrat:
Metoda anketního lístku je velmi rychlá, dá se využít na konci hodiny, kdy nemáme dostatek času. Bohužel se všeka díky ní nedozvíme žádné detaily.
Head, Heart, Hand, nebo také zkráceně 3 H, poukazuje na využití znalostí v reálném životě. Bohužel se však nehodí pro každé téma a pro každý věk.
HEAD: Které znalosti si z dnešní hodiny odnášíš?
HEART: Jaké pocity z dnešní hodiny máš?
HAND: Jak ti znalosti a dovednosti, které sis dnes osvojil/a, mohou být v budoucnu užitečné?
K reflexi je možno též využít tabulku V-CH-D, tedy Co už vím? Co bych se o tématu chtěl/a dozvědět? Co nového jsem se dozvěděl/a?
Vizuálně-prostorové typy žáků jistě ocení reflexi za pomoci kostek Lega či s kartami Dixit (nebo jinými reflektivními kartami, např. http://jobiblog.cz/reflektivni-karty/) – tuto metodu lze mimochodem využít i pro třídnické hodiny. Pomocí Lega mohou žáci vizualizovat své pocity z hodiny/projektu/exkurze či školy v přírodě. Instrukce je zcela jednoduchá: postav stavbu z Lega či si vyber kartu Dixit, která vystihuje Tvůj pocit z hodiny…
V závěru webináře došlo i na kriteriální způsoby reflexe. Už jste zkoušeli checklist? V příkladu níže je tato metoda ukázána na psaní příběhu. Reflexe je pak opírán o jasná kritéria, žákům tento checklist pomáhá pochopit, co je chápáno jako kvalitní. Nevýhodou je, že žáci mohou zatrhávat automaticky bez ohledu na text, který napsali.
Ve skupinách jsme si vyzkoušeli připravit reflexi opřenou o kritéria, a sice pro hodnocení referátu. Jistě není od věci stanovit si vlastní kritéria, o něž se pak při hodnocení můžeme opírat.
Lektorka Petra Vallin s námi sdílela též kritéria pro sebehodnocení skupinové práce, která je vhodné doplnit učitelovými dotazy, proč žák zatrhl dané okénko.
Webinář o reflexi by nebyl úplný, pokud by na jeho konci nepadl požadavek na reflexi tohoto webináře. Co zachováme? Co zavedeme do svých hodin? Co naopak zrušíme? “Seminář byl přínosný, především konkrétními aktivitami/reflexemi, které můžeme do hodin použít. Většina z nás samozřejmě teorii o reflexi na konci hodiny zná, i reflexi používá, ale dochází nám v průběhu roku nápady na konkrétní již osvědčené aktivity.” (Alespoň jedna ze zpětných vazeb na webinář.)
Kdo by chtěl zhlédnout alespoň něco z webináře, máte možnost na YouTube kanále, kde proběhl stejnojmenný webinář pro Učitelnici. https://www.youtube.com/watch?v=3PdIY8uKMsQ&t=0s