Ve středu 3. června 2020 proběhl v rámci pracovní skupiny “klimatiků” webinář Mgr. Petry Kobrové na téma Hodnocení v době korony. (Mgr. Petra Kobrová je zástupkyní ředitele na ZŠ Open Gate Babice, má 26letou učitelskou praxi ve státním i soukromém školství, nyní učí zejména nadané děti.)
Hodnocení je nyní, před blížícím se koncem školního roku, který byl narušený uzavřením škol, tématem, jež rezonuje společností. 27. dubna 2020 vyšla vyhláška MŠMT o hodnocení, která specifikovala, jak mají základní a střední školy postupovat při klasifikaci tohoto pololetí, které bylo z velké části postiženo epidemií koronaviru. Právě na tuto vyhlášku jsme se v rámci webináře zaměřili. Věříme, že všichni, jichž se hodnocení týká, již vyhlášku znají a vědí, že vycházet by se mělo z následujících podkladů: a) hodnotit by se mělo na základě výsledků z 2. pololetí tohoto školního roku, kdy probíhala prezenční výuka; b) podpůrně by se mělo hodnotit i na základě výsledků distančního vzdělávání (ale s ohledem na technické vybavení dětí a jejich možnosti); c) podpůrně je též možné vyjít z výsledků prezenčního vzdělávání po nástupu dětí do školy po 25. květnu 2020. Lektorka navíc zúčastněným učitelům doporučila hodnotit žáky s ohledem na dlouhodobou zkušenost výkonů žáků ve škole. Prospěch by se neměl (zásadně) zhoršit oproti obvyklým výsledkům. Doporučeno je formativní hodnocení, které by mohlo být doplněno o další možné oblasti hodnocení: diskuse, práce s chybou, sebehodnocení…
Zaměřili jsme se i na poskytování zpětné vazby při distanční výuce, k tomuto tématu nahlédněte do následujícího dokumentu z dílny Edukační laboratoře: Zpětná vazba při online výuce. Mezi základní doporučení patří např.: neznámkujte, definujte jasné cíle, vytvořte týdenní plán, oceňujte pokroky, neporovnávejte žáky mezi sebou… – jisté je, že tato doporučení by měla platit v každé době, ne jen té koronavirové.
Společně jsme prošli též doporučené postupy MŠMT pro školy v období vzdělávání na dálku, kdy by měl být obsah vzdělávání výběrem “toho opravdu nejdůležitějšího” z obsahu ŠVP. Mělo by jít o obsah zvládnutelný na dálku, některé obsahy přesunout do následujících ročníků či je využít jako doplňující nebo rozšiřující. Učitelé by určitě neměli žáky zahlcovat nepřiměřeným množstvím úkolů.
Objevují se různá doporučení ohledně hodnocení v této době. Na čem se však shodnou všichni – učitelé se s obdobnou situací dosud nesetkali, a nastavit kritéria pro hodnocení je tudíž velmi obtížné. Co by však mělo platit určitě:
1) Učitelé by měli hodnotit to, co je ve výstupech z ŠVP.
2) Učitelé by měli umět hodnocení zdůvodnit. Komukoliv a kdykoliv. Dopředu i potom.
3) Učitel by měl dopředu jasně říct, co bude hodnotit a následně to hodnotit. Neměl by hodnotit nic, co dopředu nesdělil, že hodnotit bude.
V závěru webináře jsme se věnovali slovnímu hodnocení, které je doporučeno zejména pro žáky prvního stupně. Lektorka představila aktivní slovesa využívaná pro formativní hodnocení, účastníci si sami vyzkoušeli tuto zpětnou vazbu vytvořit. Skvělým tipem pak byla “evidence chyb”, kterou lektorka využívá pro jednotlivé předměty i žáky a jež jí slouží jako podklad pro hodnocení žáků. Toto téma přineslo i dotazy účastníků, např. jak se pracuje v její ZŠ, která je elitní, či jak probíhá v jejich škole hodnocení na druhém a třetím stupni (tam využívají pouze procentuální hodnocení, doplněné samozřejmě o učitelovo slovo v případě, že žákovi něco nejde).